Tým 11

Logo k povídce

9. prosince 2013 v 18:11 | SasuKe
No tak abyste teda neřekli, že na vás kašlu, na povídkách se celkem úspěšně pracuje, ale v současný době se učím kreslit v počítači, dělám teď hlavně věci, co nemám v úmyslu sem dávat, ale rozhodl jsem se, že by bylo fajn, taky nakreslit něco co sem můžu hodit, tak jsem vzal jeden starej náčrt k povídce a rozhodl se ho překreslit v PC.

Tým 11 - V. Vědomí, že už to začalo 2/2

23. října 2013 v 13:47 | SasuKe
Prý dělám z Naruta moc velkého pitomečka někdy, ale .... když on byl ._.

"Nebudu se ptát někoho jako si ty." odsekl jsem drze a možná bych to i celkem schytal, kdyby nám kolem hlav neprosvištěl kunai mířící na na Naruta.
To pako si asi zase otevřelo pusu kdy nemělo, škoda, že tentokrát jsem o to představení přišel.
Vysvětlení našeho úkolu bylo jednoduché, budeme bojovat o dva druhy svitků - země a nebes, v lese musíme strávit pět dní, nemůžeme test jen tak přerušit. Postoupit mohla maximálně polovina z nás.
Když zkoušející zamávala před námi papíry, málem jsem šel do mdlob.
"Bude se tu umírat, musíte mi tohle podepsat." řekla.

Tým 11 - V. Vědomí, že už to začalo 1/2

19. října 2013 v 18:55 | SasuKe
Tak jo pětka, jestli to za to stojí budu pokračovat, ale jedině jestli to někdo čte..


Seděl jsem v lavici a nervozně přehazoval tužku v ruce. Tohle přeci nemohou myslet vážně, ne? Hned na začátek dát něco tak příšerného jako písemný test. Už jen systém bodování byl tak složitý, že jsem se v něm ztrácel. Jediné co můj mozek pobral, bylo, že pokud budu podvádět a chytí mě, Chuuninská zkouška pro nás skončila. Bohužel to byla taky ta jediná věc, kterou jsem obvykle tyhle situace řešil.
Znovu jsem se zoufale zadíval na papír před sebou, zadání jako by bylo v morzeovce. Měl jsem problém Jednotlivé otázky pochopit natož na ně odpovědět. Jenže teď se nemůžu jen tak ztrapnit a vzdát to.
Dalším faktem bylo, že Sora a já už tuhle možnost nejspíš nikdy mít nebudeme. Tohle byla naše jediná šance, na kterou jsem se tolik těšil a momentálně se tu klepu jako ratlík, jelikož neznám jedinou z těch zatracených odpovědí.
Oči mi začaly nenápadně ujíždět na sousedův papír, ale včas jsem se zastavil.

Tým 11 - VI. Spěcháme 2/2

19. října 2013 v 18:52 | SasuKe
"Tak kam a proč, že to vlastně jdeme?" zeptal jsem se a Sora mě okamžitě spražila pohledem.
"Proč? Proč myslíš ty id*ote! Jdeme se projít vesnicí jestli si tu Hanako na něco nevzpomene!" vyjela na mě.
"Tak promiň, asi jsem zapomněl, když si mi dala do hlavy pěstí!" řekl jsem jízlivě, jelikož mě ještě stále třeštila.
"Takže asi není nějaký určitý místo kam jdeme..." nechal jsem to jako otázku, ale Sora nereagovala "..no jelikož já mám hlad." pokračoval jsem nenápadně.

Tým 11 - VI. Spěcháme 1/2

19. října 2013 v 18:51 | SasuKe
čtvrtý díl...


"Tak kam a proč, že to vlastně jdeme?" zeptal jsem se a Sora mě okamžitě spražila pohledem.
"Proč? Proč myslíš ty id*ote! Jdeme se projít vesnicí jestli si tu Hanako na něco nevzpomene!" vyjela na mě.
"Tak promiň, asi jsem zapomněl, když si mi dala do hlavy pěstí!" řekl jsem jízlivě, jelikož mě ještě stále třeštila.
"Takže asi není nějaký určitý místo kam jdeme..." nechal jsem to jako otázku, ale Sora nereagovala "..no jelikož já mám hlad." pokračoval jsem nenápadně.
"Ty máš taky hlad pořád!" vyletěla na mě.
"Co jsem ti udělal?" začal jsem se bránit, jelikož pro dnešek mě komandovala neoprávněně.
"Včera si se choval jako imbecil, naprosto si nerespektoval pokyny mě ani toho Zakuklence, takže nečekej, že k tobě budu shovívavá, zakopneš a zlámu ti všechny kosti." no řekněme, že vypadala dost naštvaně, takže jsem jí takhle mlčky následoval asi dvě minuty, než jsem skutečně zakopl.
"Yasuo! Tohle si přehnal!" otočila se vztekle.

Tým 11 - III. Různé stránky osobnosti 2/2

19. října 2013 v 18:44 | SasuKe
Kecy si už nechám.... xDD

Byl to jen sen, moje obvyklá noční můra, pokaždé, když se mi o tom zdá, mám pocit, jako bych to musela znova a znova prožít. Přála bych si zapomenout, jako Hanako. Hlavně ať už se to nikdy nevrací, ale to nejde. O takových nocích jsem měla pocit, bych raději byla mrtvá, než se stále dokola tak třást. Všechno v tom snu bylo jako skutečné, sametový polštář mojí postele, poškrábaný rám okna a ať jsem někde hluboko uvnitř věděla co přijde, nemohla jsem utéct z vlastního pokoje, byla to jen stále se opakující noční můra, která mě držela v kleci.
Nezbývalo mi než sedět na bělostném prostěradle s připitomělým, naivním, dětským úsměvem a pokaždé zažívat ten šok, kdy se zalije krví.

Tým 11 - III. Různé stránky osobnosti 1/2

19. října 2013 v 18:43 | SasuKe
Tak další díl.. xDD No popravdě mě tahle povídka baví, ale spíš mám dojem, že nebaví moc lidí číst na jinej stránkách nemá moc komentů, tak jí něpíšu tak často, přitom jí zbožňuju :)

Týden byl pryč a já vstávala s velkým očekáváním, jakou pitomost nám dnes Zakuklenec poví. Měli jsme mít sraz hodně brzo ráno na mostě, který nám byl představen jako "místo kde nás Kakashi bude nechávat čekat".
Doufala jsem, že Hanako a Yasuo vstanou včas. Celý poslední týden jsme trávili tréninkem nejen Zakuklencových pitomých - ano doslova pitomých nápadů, ale taky vlastním tréninkem, který jsem pro tým zvolila za nezbytný. Náš výsledek? Ti dva mi odmítali poslušnost, zkrátka se se mnou začali přít, že jsou moc unavení a jestli by se to a tamto nedalo tuhle posunout o dvě hodinky, nebo nejlíp úplně vynechat, aby měli víc volna.
Jednoduše řečeno, zneužívali každou výmluvu k flákání. Nemluvě o tom, že jsme se museli každou chvíli vídat s druhým týmem a dnešek neměl být vyjímkou.

Tým 11 - II. Tým jedenáct hlásí příchod 1/2

19. října 2013 v 18:37 | SasuKe
Tak další díl.. no vůbec jsem to po sobě nekontroloval, doufám, že se to bude dát číst xDD

Vzbudil jsem se celý rozlámaný, možná to nebyl až tak nejlepší nápad spát na zemi, ale stejně, copak jsem se s ní měl hádat?
Vstal jsem, ta blondýna ještě spala a já vážně nevěděl co dělat. Šel jsem se projít po jejím obrovském pokoji a nakonec jsem si řekl, že si prohlédnu co vlastně může ve všech těch šuplících, zásuvkách a skříních mít.
Otevřel jsem její stolek a našel něco co vážně připomínalo dívčí deník.
"Zajímavé." řekl jsem si v duchu a otevřel to. Na přední straně byla jakási malůvka. Zamířil jsem na ne tak staré zápisky a četl.

Tým 11 - I. Ta která neprohrává 2/2

19. října 2013 v 18:34 | SasuKe
druhá část..

"Tak dělej přece!" znervózňoval mě Yasuo, jak jen to šlo.
Rozmáchla jsem se, kunai samozřejmě upustila a ty dvě mr**y tam držely dál. V duchu jsem zaklela a vzala ten druhý.
"Tentokrát se mi to povede." pomyslela jsem si, když v tom se ozval výkřik Hanako stále stojící na okraji pasti. Kus země se s ní sesunul a ona zůstala téměř vyset, stála na malém kousku, který se pomalu drolil.
"Rychle!" ozvala se, abych sebou pohnula než spadne.
Snažila jsem se co nejvíc natáhnout.

Tým 11 - I. Ta která neprohrává 1/2

19. října 2013 v 18:33 | SasuKe
Okay je to tady moje nová trochu originální povídka, ty díly jsou dlouhý takže budou vždycky asi vycházet dvojdíly... xDD


Vlekli jsme se tím lesem už třetí den, ptáci nám vesele zpívali na cestu, ale stejně když nás sem Masao posílal měl se zmínit jak je to daleko, bohužel pro nás to neudělal.
"Sakra! Tady mají snad jen samé lesy!" zaklel Yasuo, když se mu už podruhé od rána zachytily kalhoty o kořen.
"Nestěžuj si a přidej." napomenula jsem ho, jelikož i s Hanako na zádech jsem byla stále daleko rychlejší.
"Buď jsme se už dávno ztratili, nebo je to stejnak tak daleko, že tam nedojdem." řekl se svým obvyklým pesimismem, který mi za ta léta už přišel rutinou.

Tým 11 - O postavách

19. října 2013 v 15:50 | SasuKe
Než sem dám příběh, říkám si, asi by bylo fajn vám o nich něco napsat :) ...přišli do Konohy a dožadují se pozornosti...

 
 

Reklama