Tóny osudu

Tóny Osudu II.

27. dubna 2014 v 16:00 | SasuKe
Muhaha slíbil jsem to načasovat napřed a stalo se... Doufám že to fakt naskočilo a že mi to neshodí celej blog jakominule... xD



Když odpoledne Daisuke odcházel za školy doběhl ho chlapec stejného věku s hnědými vlasy a brýlemi na nose.

"Dai-chan? Nesnědl jsem svačinu," podával mu bagetu.

"Jsi si jistý, že ji nepotřebuješ?" Zamračil se chlapec.

"Přestaň se tak hloupě ptát a jez," povzdechl si druhý.

Modrovlasý se mlčky zakousl do jídla.

"Co ta práce? Nechceš už mi říct podrobnosti?" Vyptával se mladík.

Tóny osudu I.

5. dubna 2014 v 19:51 | SasuKe
Okay, tak sem to sem nechtěl dávat, dokud něco nedopíšu, ale tak než to tu nechat mrtvý... Aspoń uvidím ohlas. Jinak se omlouvám, teď vážně nemám čas psát, komu sem něco slíbil, nebo čeká na pokračování, tak od března do června je nejhorší období, vydržte to.





Daisuke stál opřený o jednu vysokých Tokijských budov a čekal na příjezd muže, který ho měl vyzvednout. Na zádech ho tlačil menší batoh a v hlavě mu vířila hromada myšlenek. Dnes byl jeho první den, kdy měl začít s dobře placenou prací.

Prohrábl si temně modré vlasy, jakmile uviděl před sebou brzdit velký černý vůz, odrazil se nohou od zdi a vykročil přímo k němu.

Jen co otevřel dveře, aby se posadil na přední sedačku, asi třicetiletý muž za volantem si ho přeměřil od hlavy patě, nejdřív se zdálo, že ošoupané džíny a sportovní mikina na něj nedělají moc dojem, ale pak se přátelsky usmál.

"Ahoj, takže ty si Daisuke? Kolik, že ti je?" Zeptal se.

"Nedavno šestnáct," odpověděl chlapec.

"Ach tak, vypadáš mladší, řekl bych ti čtrnáct," rozesmál se muž a šlápl na pedál.

"Já jsem Aizawa Shiro, mluvili jsme spolu po telefonu," představil se přátelsky.
 
 

Reklama