Nesahej na květy rukama od krve

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 14 - Tlukot srdce END

11. dubna 2016 v 16:29 | SasuKe


14 - Tlukot srdce


"Poslyš, já opravdu nemyslím, že je to dobrý ná-"
Dívka nevypadala, že by jí jeho názor nějak moc zajímal a vtáhla ho dovnitř, do malého salonku, kde hrála hudba, Tenten i Temari zajiskřilo v očích, když viděli Uchihu, Kiba a Hinatou seděli na stole a o něčem se bavili, spokojení, že mají taky pro jednou pokoj od Nejiho, Lee zkoušel podivné taneční kreace, Naruto se cpal nějakými chlebíky, které snad přivezli, jinak bůh ví kde je sebrali a jakmile se růžovovláska objevila ve dveřích, všichni na ni upřeli zaujaté pohledy. Pravděpodobně proto, že s sebou vedla i nezvaného hosta, na kterého mužská část osazenstva nebyla moc zvědavá. Uzumaki dokonce zůstal zírat s chlebíčkem narvaným v ústech jako by zamrzl.
"Tak co je? Jdem se bavit, né?" Podívala se na ně Sakura, jako by ani netušila, proč se chovají tak divně.
"On tu bude s náma?" Zeptal se Kiba nabručeně, když si se Sasuke vyměňoval nenávistné pohledy.
"Jo, Sasuke mi to slíbil, jako omluvu za jeho chování, trochu se tu s náma pobaví."

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 13 - Hříchy prokletých

13. března 2016 v 16:33 | Sasuke


13 - Hříchy prokletých

Už po šesté se ozývalo klepání na dveře zamčeného pokoje, ale stále ani hlas, kroky, nebo klapnutí dveří. Uvnitř ležel nezdravě vypadající, bledý mladík, s uhlově černýma očima a vlasy stejné barvy, kterému spadaly do obličeje. Jen ležel, koukal a vydechoval. Nevnímal okolí, nechtěl s nikým mluvit.
"Sasuke, tak prosím otevři! Nebo něco řekni! Jak si to myslel?" Opírala se zády o dveře, obě ruce zatnuté v pěst a očima přejížděla po podlaze. Uvědomovala si, že když jí za uplynulých patnáct minut neotevřel, ani neodpověděl, nejspíš šance, že to udělá teď, není moc vysoká. Začínala být nervozní a její přístup postupně měkl. Začínala mít strach. Prudce se narovnala a vyrazila zpět směrem k jídelně.
Itachi právě stál s Kakashim skoro na chodbě a vybavovali se.
"Já…potřebuju klíče od Sasukeho pokoje, hned!" Hodila na Itachiho vyděšený pohled.
Její třídní si ji přeměřil nepříjemným pohledem, protože tak neurvalou Sakuru neznal, ale Itachimu hned docvaklo, že jde o něco vážného, viděl jí to na očích a dát si jedna a jedna dohromady byla hračka při soužití s jeho mladším bratrem.
"Úplně jsem zapomněl, Sasuke má u mě ty papíry a vy jste chtěli zkoušet, co?" Usmál se, aby to zahrál před Kakashim.
"J-jo," přikývla Sakura a vypadala trochu zmateně, že se jí ani na nic neptá.
"Zvládneš je najít sama?" Zeptal se klidně a s důvtipem, jestli jí stačí jen klíče, nebo se stalo něco vážnějšího a má jít s ní.
"Určitě, Sasuke to snad najde," kladla podivný důraz na jeho jméno a přikývla. Pak se rozběhla chodbou pryč.
"Omlouvám se, kde jsme to přestali?" Zeptal se mile Itachi.

Nasahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 12 - Nauč se prohrávat

29. ledna 2016 v 13:09 | Sasuke

Tak jo, je to tady. Další díl konečně. Rozhodl jsem se, že ty předchozí pak nějak upravím a zedituju, aby to nějak vypadalo, protože si nejsem jistý, jeslti jsou všechny podle mých představ, ale děj se nezmění. Máme tu odjezd na hory, tak si to užijte. ^^


12 - Nauč se prohrávat



Černovlasý mladík se přivlekl otráveně po cestě až k domu a hlasitě praštil dveřmi. Ty jen pochybně zapraskaly, jako by se chtěly rozpadnout, ale pak daly pokoj.
Jakmile si toho všiml jeho starší bratr, doslova vyletěl z pokoje a vrhl se dolů k Sasukemu.
"Jsme v pěkným průšvihu, takže dělej bráško, začni opravdu balit, už je čas se přestěhovat, nemáme jinou možnost," přikazoval hned.
Mladší Uchiha zůstal stát jako opařený, z počátku to považoval jen za nějaký vtip, protože mu Itachi vůbec nic nevysvětlil a přece tu chtěl zůstat, našel si známost, nemůže teď chtít jen tak odjet zase někam pryč, dovolil mu, že tady zůstanou, když se změní.
"Sasuke, proboha takhle už to dál nejde, nemůžeme už čekat ani den!" Naléhal na něj nervózní Itachi, zatím co vytahoval nějaké dokumenty ze stolku na chodbě.
Zatím stál černovlasý mladík naproti němu a tupě zíral do chodby před sebou, jako by ho ani pořádně nevnímal.
"Kolikrát ti budu opakovat, že tyhle pokusy ti nevyjdou, já musím chodit do školy," odmítal poslouchat jako posledně, co horšího se tak ještě mohlo stát...
"Do školy?" Přeměřil si ho jeho starší bratr jako naprosté šílence.
Sasuke byl tiše, koukal na něj poněkud odměřeně, protože přesně věděl, co mu tak může chtít říct. A taky že řekl: "Od kdy tebe zajímá škola? Sasuke, přestaň tady blbnout a padej si zabalit!" Jeho trpělivost mizela jako rtuť z teploměru na Sibiři, jak sledoval mladšího Uchihu tvrdnout u dveří, skoro jako by se tu rozhodl zakořenit.
"Já nejedu," pokrčil Sasuke rameny a nekompromisně odešel nahoru, kde sebou praštil na postel a jeho myšlenky se sbíhali dokola k jediné věci, Haruno Sakuře.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 11 - Marná snaha

8. července 2014 v 16:11 | SasuKe
Tak mě zajímá, čeho chcete pokračování?


11 - Marná snaha

Růžovovláska kráčela klidným krokem po ulici směrem ke škole. Hlavou jí vrtala včerejší zpráva. Dobře věděla, že by to mohl být nějaký další hloupý trik. Je dost možné, že se jí jen snaží Sasuke zase nalákat do nějaké pitomé situace. Copak je natvrdlý? Nerozumí tomu, že chce mít od něj konečně pokoj a na nějaké tajemství mu kašle, ať si ho nechá.

Šla poměrně klidnou chodbou, jak ji jindy nezažila. Obyčejně sem v sobotu nechodila, vlastně snad nikdy tam nebyla, kvůli nějaké akci mimo školu.

Čím víc se blížila tělocvičně o to sílil šum a různé rány připomínající blízce stěhování nábytku. Takže to nejspíš nebyl žádný trik.

Ve vchodu se opřela o dveře a trochu váhavě rozhlédla po celé tělocvičně, Kiba se Shinem právě stěhovali lavici, Ino, Hinata a Temari roztahovaly nějaká plátna. Kousek bokem seděla Tsunade se Shizune a ta jí ukazovala nějaké papíry.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 10 2/2 - Protitah

2. června 2014 v 12:53 | SasuKe
Blog: "V textu může být maximálně 40000 znaků."
Sasuke: "A kolik si sakra ty znaky myslí, že jich tam je?! -_- "

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 10 1/2 - Protitah

2. června 2014 v 12:51 | SasuKe
Spusťte fanfáry! Konečně to pokračování!
A teď vážně, u těch ostatních povídek bude pokračování teprve až budou komentáře, chápeme?


10 - Protitah



"Sasuke nezírej na mě, jako bys spadl z višně! Tvůj sen se splnil, zmizíme odsud a teď pohni, nebo tu ty věci nechám!" Naléhal na něj nervózní Itachi.

Zatím stál černovlasý mladík naproti němu a tupě zíral do chodby před sebou.

"Právě teď máme odjet? Jenže teď já nikam nechci! Musím zítra do školy," honilo se mu hlavou a ani pořádně sám nechápal, proč chce tolik tuhle situaci vyřešit, jelikož pro něj rozhodně ukončená nebyla.

"Já nikam nejedu," vysoukal ze sebe Sasuke.
"To nebyla otázka, o věcech nerozhoduješ ty, říkal sem ti to," připom
něl mu Itachi a rukou pokynul, aby šel balit.

"Jistě, můj názor je ti naprosto ukradený! Ale já se odsud nehnu!" Rozkřikl se mladší, když se konečně probral.

"Uvědomuješ si, že tě ta ženská může identifikovat? Budou ji vyslýchat! Já ji budu vyslýchat!" Rozhodil Itachi rukama, aby si to uvědomil.

"Bude to jen její tvrzení... Jak by mě asi mohla identifikovat?! Nikdo neví, že sem to byl já!" Oponoval mu.
"Někdo tě mohl vidět se vracet! Takový náhody se stávaj! Ve víc jak polovině případů vraha chytíme, dělám to už nějakej ten rok a ty sis ani nezajistil alibi!" Zamítl Itachi všechny jeho pro
testy a postrčil ho ke schodišti.

"Nemůžeš tvrdit, že sem byl s tebou doma?" Napado mladšího z bratrů ve snaze najít řešení.

"Ty si snad na hlavu. Kdyby tě někdo v tu dobu viděl venku, jen by se tím okamžitě ukázalo že lžeme... " Povzdechl si druhý.

"Fajn, je mi to teda jedno, řekl si, že se mám naučit nést následky. V tom přípaě je prostě ponesu, zůstáváme," konstatoval.

"Tím sem rozhodně nemyslel, aby ses nechal zavřít!" Jeho starší bratr vypadal, že si z chvíli nad Sasukeho blbostí vyrve vlasy. Teprve teď se mu ale rozleželo v hlavě, co mu tady říká.

"Počkej, si přece chtěl odjet, ne?" Sasuke za trochu zarazil po těch slovech a opět se mu do tváře vrátil ten duchaprázdný výraz.

"No kdybys to řekl včera..." Znělo to jako výčitka.

"Co se stalo?" Zeptal se starší Uchiha starostlivě, protože takhle Sasukeho obvykle nevídal.

"Nevim, prostě si ze mě nic nedělá, i když to ví," pokrčil trochu nepřítomně rameny.

"Kdo? Co ví?" Vykulil Itachi oči.

"Sakura, že sem upír..." Odpověděl klidně.

"Ví? A ty s jí...?" Nedokončil větu s očekáváním, že to Sasuke udělá za něj.

"Nechal úplně klidně odejít, protože mi řekla, že jí to vůbec nezajímá a nechce slyšet o mojí existenci," podíval se na něj takovým nešťastným zrazeným pohledem.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 9 Jak se pozná prohra

23. října 2013 v 15:12 | SasuKe



Jak se pozná prohra


Tentokrát dostal Uchiha vztek, tím mu jako chtěla říct, že ho nechce? Ne, ona to v podstatě řekla. Stále si odmítal připustit fakt,že by to myslela vážně. Nikdy žádná holka by ho neodmítla. Sám se v duchu ujišťoval, že je mu to vlastně jedno, jak kráčel po chodbě, ale nebylo.

Jeho krok najednou nebyl tak jistý a oči nepropalovaly sebevědomě okolí. Těkaly zmateně ze strany na stranu a snažily se pomoct zbytku hlavy si to urovnat. Najednou Sasukemu začalo docházet, že vlastně ani Hinata se netvářila moc nadšeně, ale byl si nějak jistý, že by ji nakonec dostal.

Když se vrátil do třídy, dělala, že ho ani nevidí a bavila se o něčem asi velmi zajímavém se svou nejlepší kamarádkou.

Černovlásek se šel posadit, uvažoval, co má teď udělat. V jeho nitru se vzbouzela zoufalá potřeba dokázat si, že má nad tou holkou stále na vrch.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 8 Dávno ztracený

21. října 2013 v 11:46 | SasuKe



Černovlásek se nesl chodbou školy jako kohout připravený k námluvám. S pocitem, že ode dneška už nebude nikdo a nic kdo by obtěžoval jeho život energicky rozrazil dveře třídy, až Tenten leknutím málem sletěla ze židle.

Rozhlédl se po třídě a nikde žádná Haruno s jejími pokusy ničit mu pěkné dopoledne. Na tváři se mu objevil arogantní úšklebek a s lehkým přikývnutím, které značilo, že je konečně spokojený zamířil ke své lavici.

Okamžitě se na něj nalepilo červené torpédo a začalo ho obletovat jako masařka.

Tuhle holku vážně neměl rád, byla na jeho vkus moc ošklivá, vlezlá a její hlas dosahoval příliž vysokých tónin. Se znechuceným výraz se na ni otočil, když došla až k jeho lavici. Začínal mít dojem, že je to jako prokletí, nikdy nebude mít pokoj od tenhle slepic. Ne okamžik se zamyslel a uvážil-li to, pokud se na ně díval jako na slepice, Sakura byla alespoň nějaký speciální vyšlechtěný druh, který si na otravování našel vždycky nějaký speciální způsob, jak se dožadovat jeho pozornosti, zatím co ostatní za ním jen tupě běhaly a kvokaly.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 7 Tajemství

20. října 2013 v 18:17 | SasuKe



Tajemství



"Vezměte i té slečně, je toho dost." podával starší Uchiha chlapcům talíře.

"Meloun?" podíval se na něj Sasuke ironicky, jako že to musí dělat naschvál, na nechápavý bratrův výraz reagoval tak, že svůj talíř položil zpět na linku, sáhl po slánce a začal ji sypat na meloun.

Když se mu zdálo, že dírky jsou moc malé, odšrouboval vršek a překlopil tam slánku celou, tak že nadělal docela slušný svinčík všude kolem.

Až teď upřel spokojený výraz na Itachiho, kterého jeho chování nijak nevzrušovalo.

"Díky za svačinu, jen jsem ji musel upravit do trochu chutnějšího stavu." řekl s předstíranou vděčností a ironie z něj přímo sršela. Očekával, že sourozence konečně vytočí, za všechny ty dnešní podrazy a přehnanou zdvořilost, kterou trpěl.

"Dobrou chuť a ukliď tady." přejel letmo očima sůl rozsypanou po podlaze a odešel.

Blonďák to jen mlčky pozoroval. Všiml si Sasukeho výrazu, který byl očividně podrážděný, že se mu bratra nepodařilo vtočit, jak si to představoval.

"Pomoz mi najít lopatku a nečum!" napomenul ho hned drze černovlásek, sám se hned začal zmateně rozhlížet po kuchyni.

"Nevíš, kde máte lopatku?" přejel ho druhý nechápavým pohledem.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 6 Změna strategie

20. října 2013 v 17:56 | SasuKe


Změna strategie

"Sasuke, otevři ty dveře!" ozývalo se z chodby, zatím co uvnitř pokoje seděl nafouknutý rozmazlený hajzlík a dělal se důležitým.
"Chovej se sakra trochu dospěle!" povzdechl si Itachi a pokračoval v přemlouvání.
"Ani mě nehne. Jestli se mnou chceš mluvit, tak se s ní musíš rozejít." zvedl nosánek nahoru, přesto, že ho bratr nemohl vidět.
"To snad není možný..." povzdechl si dlouhovlasý a přesto, že nenáviděl násilí, v posledních dnech už měl těchhle naschválů dost. Vykopl dveře a za hlasitého rachotu a praskání dřeva vešel dovnitř.
Jeho drahý sourozenec zůstal sedět a zírat s otevřenou pusou, jako po ráně palicí, kterou by mimochodem taky potřeboval.
"Mohl bys mi vysvětlit..." starší se rozhlédl po pokoji, kde se válela povalená židle, polštáře, oblečení a dalších několik věcí, které se bál analyzovat v takovém množství, že se pod nim klec s morčetem dala dohledat jen podle neutichajícího jekotu.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 5 Pravidla

20. října 2013 v 17:51 | SasuKe


Pravidla

"Jsi doma nějak brzo ne?" pokračoval Sasuke, jako by o nic nešlo.
"Ano a řekl bych, že moc dobře víš proč." odpověděl chladným hlasem, probodával ho pohledem a mířil rovnou k němu.
"Heh, jo tohle, promiň, ani jsem se ze zdvořilosti nezeptal, jak jde vyšetřování." ušklíbl se mladší z bratrů a snažil tvářit, že to bere s klidem i když tomu tak zdaleka nebyl. Pouze jeho přetvářka se stávala často téměř dokonalou.
"Jak si sakra mohl?! Nevěřil jsem, že jen kvůli odjezdu zajdeš tak daleko! Čeho všeho jsi ještě schopný?!" nikdy neviděl Itachiho naštvaného o to víc ho teď děsil jeho tón hlasu a rychlost kroků, které se zastavily, až pár centimetrů před ním. Neměl daleko k tomu, promáčknout se strachy skrz zeď na zahradu.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 4 Umění tahat za nitky

20. října 2013 v 17:49 | SasuKe


04 - Umění tahat za nitky

Nejmladší potomek rodiny vrazil domů tak, že téměř vykopl dveře, s nepřeslechnutelným vrčením svištěl chodbou, dokud se nezarazil u jedné z místností, ve které se pravděpodobně jeho bratr skrýval.
Pomalu otočil hlavu a dveře probodl tak děsivým pohledem, že bylo divu, že mu samy neuskočily z cesty, jako hurikán vtrhl dovnitř a rozhlédl se po místnosti. Jeho vražedný pohled se zastavil až o osobu sedící si poklidně na gauči s čajem a nějakými neidentifikovatelnými papíry.
"Odjíždíme!" Vykřikl dřív než byl schopen to vysvětlit.
"Také tě rád vidím, nevrátil ses dnes ze školy nějak brzo?" Zeptal se jeho straší bratr jako by neposlouchal.
Mladší vztekle zamířil přes pokoj k místu, kde se nacházel.
"Mám toho po krk! Nenávidím je a hodlám je vyhladit do jednoho, jestli odsud hned neodjedeme!" Podal už alespoň pro něj srozumitelnější vysvětlení.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 3 Nechoď v noci sama ven

20. října 2013 v 17:40 | SasuKe




Nechoď v noci sama ven


"Hahahaha! Áhahaha!" Dusil se Sasuke neskrývaně v záchvatech smíchu cestou autem.
Bratr na něj dost zmateně koukal. V životě ho nezažil se takhle smát, ani předtím, než přišli o rodiče. Vždycky, ať už měl sebevětší radost, z čehokoli co udělal, zůstával chladný, nanejvýš se spokojeně šklebil. Tohle byla rána, hlasitě se smějící Sasuke vedle něj na sedačce.
Okamžitě uvažoval, zda-li je možné, že už se vybourali a teď je v ráji, ale raději se dál snažil soustředit pozornost na cestu.
"Co se stalo?" Zeptal se poněkud zmateně.
"Já jen... ..já..." snažil se odpovědět mladší Uchiha mezi záchvaty smíchu, "zbožňuju ten její výraz, když se mě snaží donutit ke spolupráci," vyhrkl, než ho zavalila další vlna nezkrotného hlasitého smíchu.
"Máš novou kamarádku?" usmál se spokojeně Itachi, jelikož měl pocit, že se právě stalo něco v co už ani nedoufal.
V tu chvíli jako na povel mladík zmlkl, zbledl, na okamžik snad i maličko zezelenal a pak se podíval už celkem klidně na bratra.

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 2 Namyšlený, arogantní Uchiha Sasuke

20. října 2013 v 12:32 | SasuKe


Namyšlený, arogantní Uchiha Sasuke

Sasuke znepokojeně procházel domem. Když míjel knihovnu, zaznamenal uvnitř stejně černé oči, jako byly jeho vlastní.
"Jak ses bavil ve škole?" Ozval se vzápětí starší z bratrů.
"Samá blbá holka, nebo pošahanej kluk. Co ty?" Usmál se ironicky.
"Nic zvláštního, proč se ptáš?" Odpověděl mu naprosto klidně dlouhovlasý. Bratrovo chování už ho nějaký čas nevyvádělo z míry.
"Jsi tu z práce nějak brzo, tak mě zajímá proč?" Odvětil podezřívavě.
"Nic zvláštního, pořád vyšetřujeme tu vraždu," oznámil mu, jako by o nic nešlo.
"Chm, si pokrytec," pokýval Sasuke hlavou, jako by říkal, "jen tak dál".

Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) - 1 Hra už začala

18. října 2013 v 10:20 | SasuKe



01 - Hra už začala



Byl celkem teplý podzimní den, sluníčko zářilo o něco silněji než obvykle a na stromech ještě švitořily spousty ptáčků, což však v žádném případě nemohli slyšet žáci druhého ročníku Konožské střední.
Oproti venkovnímu klidu se uprostřed malé a útulné třídy rozléhal humbuk, takže nikdo ani nezaslechl kroky blížícího se učitele.
Šedovlasý muž vešel do třídy a hlasitě si odkašlal, aby se všichni usměrnili, až nyní si všimli, že vedle něj stojí bledý, černovlasý kluk s pronikavýma očima. Tvářil se hodně nezúčastněně, rozhodně se neusmíval nebo z nové třídy nevypadal nadšený. To bylo všem jeho spolužákům na první pohled jasné.
Hned jak ho uviděla dlouhovláska, měla co dělat, aby to s ní nepraštilo. Vlastna většina dívek ve třídě byla okamžitě unešená jeho víc než uspokojivým vzhledem.
 
 

Reklama