Bitch

Bitch III.

17. dubna 2016 v 14:36 | SasuKe
Blog mě pořád zlobí poslední dobou, asi má zase období, ale to nevadí. Mám tu pro vás nový díl povídky. Teď behem týdne asi nebudumoct přidávat články tak často, blíží se konec roku a mám svých starostí dost. Vaše komentáře a návštěvnost mě ale těší, zejména u starších povídek. Tahle čst se psala celkem sama, tak snad se vám bude líbit a není tam moc chyb, nemám to po sobě zkontrolované.


Že jsem vylezl z postele o třičtvrtě hodiny později, než mě Itachi volal, mu asi nevadilo, dávno seděl ve vedlejší místnosti a něco si četl, dokonce ani nevypadal, že mě bude peskovat za předchozí noc. No ještě aby! Vždyť se o mě nestaral do teď, co je mu najednou po tom, kde se courám.
To jsem se ovšem šeredně pletl. Podařilo nasoukat do sebe chleba se salámem, který bych si mimochodem teda dokázal obložit sám, to pardon a hned jak uslyšel, že vstávám od stolu, byl v kuchyni jako stíhačka a dával pozor, abych se náhodou nestihl zdejchnout ven.
"Ehm, ehm," odkašlal si ukázal mi na židli, abych si sedl zpět.
"Co chceš?" Povídal jsem se na něj nenávistně.
"Nebudeš sám odcházet v noci někam pryč, to jen abychom si to vyjasnili," oznámil mi nekompromisně, po té se otočil, aby s naprostým klidem zase odešel, jakmile mu došlo, že si sedat na přátelský pokec nehodlám.
Já zůstal stát a lapat vztekle po dechu.
"Jakým právem?!"

Bitch II.

12. listopadu 2014 v 12:05 | SasuKe
Tak jo, tady je pokračování jedné z povídek a dost možná se vrhnu na pokračování asuSaku v blízké době. Celekm mě překvapuje, že mi to stále ukazuje, že sem denně několik lidí chodí. xD Moje představa o blogu byla, že je dávno mrtvý, udělali jste mi radost. ^^



Sasuke:

"Sakra měl bych si udělat pořádek ve vlastní hlavě!" Zaklel jsem v duchu. Absolutně jsem si nebyl jistej, co je to za pitomej pocit.
Bratr za celou cestu nepromluvil a mě to zrovna dvakrát nevadilo. Ani jsem nevěděl kam jedeme, ne že by na tom nějak záleželo, ať už jedu kamkoli, s ním to bude peklo. Neměl jsem tam nic jako kamarády, nebo vůbec cokoli podstatnýho, co by mi mohlo chybět, jediná osoba, se kterou jsem mluvil několikrát týdně byl Orochimaru. Protože to byla moje práce. Kapesné od bratříčka totiž pokrylo sotva polovinu mejch potřeb.
Zadíval jsem se do zpětného zrcátka, jeho soustředěný, klidný pohled na ulici před námi, byl stejný jak jsem si ho pamatoval, kouzelný a přitažlivý.
Celou dobu sem se ho tolik snažil nenávidět, ale pořád nedokážu překrýt jak mi chyběl. Stočil jsem pohled k oknu, v odraze jsem pořád viděl to zoufalé dítě, které se nedokáže vyrovnat se ztrátou všeho co milovalo.
"Minulost!" Pomyslel jsem si a nevěnoval tomu už další myšlenku. Protože Itachi je prostě jen můj zásadový, odměřený bratr, který mi ublížil jak nejvíc mohl a tak to zůstane, byl bych idiot, kdybych mu dovolil zranit mě znovu.
Auto prudce zabrzdilo, podíval jsem se, kde to jsme. Ulice kolem vypadaly celkem čistě, možná líp než u nás. Počkal jsem, až si Itachi odepne pás a bral to jako znamení vystoupit. Venku po mě hodil jediný krátký pohled, zřejmě čekal, že to budu komentovat. To se přepočítal, zase tak rád, abych s ním dobrovolně komunikoval ho teda nemám.

Bitch I.

25. června 2014 v 1:52 | Sasuke
Všeobecně, pokračování k povídkám je u většiny skoro napsaný, záleží na komentářích... :3 Jinak jak je vidět, mám novou povídku, hážu sem první díl, je to něco co plánuju už cca od října, jen sem čekal, až budu mít hezky všechny nápady pohromadě a co z toho vzešlo sem celkem spokojenej. :3
Původní název "Děvka" sem se rozhodl podat v angličtině, jelikož mám pocit, že to asi víc oceníte. Ať žije angličtina. xD
Povídka je na páry ItaSasu, SasuNaru a SasuHina... Takže se snad uživí všichni krom SasuSaku no... Rovnou říkám, že jsem se sám vůbec nerozhodl, s kým Sasuke nakonec zkončí, takže můžete mě následujících pár týdnů/měsíců ukecávat, jak chcete, aby to zkončilo, jelikož nevím úplně jistě, jestli se vůbec dokážu rozhodnout. xD
A pozor! Rozhodl jsem se co nejvc to bude možný se držet původních charakterů postav, což obvykle nedělám, když píšu něco z našeho světa. ˇ^ˇ
Let's Go! :3




Sasuke:

Probouzel jsem se do neuvěřitelné zimy. Sotva jsem si stihl přehodit mikinu přes záda a už jsem se s ukrutnou bolestí hlavy a neuvěřitelně hnusným pocitem v žaludku odplazil do kuchyně. Mléko a led tradičně vychlazené v lednici čekalo na mě.
Teď mi nějak došlo, že večer po tom našem dokonalým mejdanu jsem s podnapilou potřebou vyvětrat zotevíral všechna okna, proto možná ta zima.
Nalil jsem si sklenku bílé tekutiny, která mi pomalu ale jistě začínala lézt na nervy.
Nějak mi taky začalo docházet, že mi Kyoko večer říkala něco o dnešku a bylo to kurva důležitý. Bohužel, momentálně se mi vybavovala jen ta část rozhovoru, že rodiče by se obraceli v hrobě, se divím, že teda zrovna ze mě, mít hrob a za syna Itachiho, taky se klidně obracím.
 
 

Reklama