Ai no kyoufu

Ai no kyoufu 03

19. února 2014 v 10:26 | SasuKe
Tak jo dám sem pokračování už dneska, máte zásobu čtení předem, protože dneska je to delší. ˇ^ˇ Jako obvykle sem to po sobě nečetl. xD Sem na sebe hrdej, že konečeně vymyslim 70% příběhu sám od sebe, ale na druhou stranu to fakt nemá originální téma. XD
Jinak určitě jste si všimli nový ankety! Záměrně jsem tam hodil všechno v čem si uvědomuju jistý nedostatky, abyste to zhodnotili, kde mam nejvíc zabrat. Jediný co sem vynechal j gramatika, jelikož já s ní nemám normálně problém, ve škole mám z češtiny dycky nejhůř 2, já jen dyž píšu na počítači tak z nějkýho důvodů píšu děsně rychle, vypadávaj mi písmena a píšu jiný I/Y a podobně. Pořád sem nedošel k závěru proč. XD *Sasukeho problémy*
A vůbec, jestli mě na blogu něco nebaví, tak že mi to muj krásně srovnanej text rozháže do jednotlivejš vět s desetimetrovýma mezerama, kdo to má fotr ročně srovnávat? -_-







Stála sem tam a přemýšlela, sedím tu s klukem, o kterém jsem zatím jen snila a přesto je to tak přirozené, nikdy sem nebyla tak šťastná. Zdá se, že můj život se poprvé konečně obrací lepšímu, ale budu se asi muset ještě hodně snažit, aby se zamiloval i on do mě.



O oblíbených barvách a jídlech se baví děti na prvním stupni základní školy, mohla by být trochu originální a zeptat se na něco, co jí bude trochu víc k užitku. Co jí na něm opravdu zaujalo? Pak si vzpomněla na svou zraněnou nohu. Vlastně mu pořád nepoděkovala.
Vzala džusy a zamířila zpět. Po celou dobu se usmívala jako sluníčko.
"Oh, arigato," převzal si od ní pití.
"To já bych ti ještě měla poděkovat," řekla tajuplně, aby upoutala jeho pozornost. Chlapec se na ni zmateně podíval.
"No kdysi si mi pomohl vstát a zavolal učitelku, když sem si zranila kotník, zatím co všichni tupě zírali, nezapomněla jsem," pokusila se nahodit milý úsměv, ale byla stále trochu křečovitá. Navíc si uvědomila jak tupě zní ta informace, když jí zdělí jen polovinu, ale říct, že v ten moment mu začala věnovat všechnu pozornost by bylo opravdu hloupé.
"Aha, tohle. To nic." Mávl přátelsky rukou.

Ai no Kyoufu 02

29. ledna 2014 v 11:15 | SasuKe
Blog zase zlobí, nechtěl mě přihlásit. -.-" Každopádně tentokrát nejsou obrázky, ale už je úvodka. Uznávám, že na tom písmu sem si mohl dát trochu záležet no.
Upozorňuju JISTOU OSOBU, že jestli mi to zase bude chtít číct hlasitě na skypu, přestanu to psát. ˇ^ˇ Jednou se člověk roznhodne napsat něco romantickýho, ne samej sex a vy si ze mě ještě budete dělat srandu. :P






Celé odpoledne jsem seděla s Kichi-chan v kavárně, hlavou mi běželo jediné, právě sem svěřila svou šanci na první lásku klukovi, který mě už od základky provokuje a soutěžíme kdo koho víc ztrapní. To je totéž jako sebevražda, vrátím mu ten papír a on řekne Koji-sama o mě něco po čem ho ztratím.

No takový zase Yatsushi není, ale stejně, svěřit svou budoucnost do rukou tomu pošukovi určitě není úplně bezpečný nápad. Nějak sem vůbec nevěřila, že bych se mohla sblížit se svým princem, ale já na rozdíl od jinejch holek měla jednu výhodu - dá-li se to tak vůbec brát. Právě díky Yatsushimu věděl, že exituju, nikdo si mě tak často nedobíral. Ostatně Yatsushi mohl nejspíš i za to, že jsem se takhle zakoukala. Protože jestli se dobře pamatuju kdy se to stalo, bylo to když mě shodil z lavice a já si udělala něco s kotníkem. Když sem chtěla vstát, stál najednou nade mnou a podával mi ruku. Následně zavolal učitelku, aby se mi na to podívala.

Do teď jsem mu nepoděkovala, ale nezapomněla jsem. Myslím, že od té doby sem mu věnovala víc pozornosti. Zdá se mi milý a krásný, mohla bych s ním začít chodit, jen vědět jak na to.


Ai no kyoufu 01

21. ledna 2014 v 0:17 | Sasuke
Tak jo, první díl toho co sem slíbil, vážně uvažuju, že k tomu udělám animaci, nebo aspoň music video z obrázků. ^^ Zatím sem dávám jen první díl na rozjezd s ilustracema. :D
Nemám k tomu ještě ždnej úvodní obrázek, což mi došlo až teď, ale tak napravím to dopříště. ^^"

 
 

Reklama