Tóny osudu XIV.

25. září 2018 v 17:30 | SasuKe |  Tóny osudu
Další slíbený díl. :3




Celou cestu domů Daisuke zarytě mlčel, ta pravá legrace ovšem přišla, když si měl vystoupit z auta a on se tvářil jako přikovaný k sedačce.

"Nevím, proč si mě sem odvezl," reagoval na to, když mu starší otevřel dveře, aby pochopil že dobrovolně nevystoupí.

Stejně mu to ovšem nemohlo pomoct, Naokiho výraz nic neprozrazoval a ani on nic neřekl, jednoduše chlapce odpoutal a znovu si ho hodil přes rameno.

"Sakra pust mě a přestaň s tím!" Vztekal se druhý z nich, dokud ho uvnitř nepostavil a do chodby.

"Jak jsi mohl tak příšerně chlastat?!" Rozčileně si ho znovu přeměřil.

"Ty chlastáš pořád!" Odsekl mladší se stále mírně zarudlým obličejem od alkoholu.



"Ha?! Já se o sebe taky umím postarat!" Po téhle výčitce zamířil do obýváku a Daisuke ho vzpruženě následoval, jelikož byl v příšerném stavu, říkal prví, co mu přišlo na mysl.
"Je to tvoje chyba, ona je jediná koho mám, kdyby jí na mě nezáleželo, nepřišla by přece za mnou," snažil se argumentovat, jenže Naoki opravdu nebyl v náladě, kdy by se dokázal držet klidným. Čekal hodiny, než se vrátí, měl o něj strach a to ho rozčilovalo, navíc to všechno kvůli holce, která se o něj skutečně vůbec nezajímala. Prudce chytil Daisukeho za zápěstí a strčil do něj, až zády narazil na zeď. Ruku mu držel vysoko nad hlavou a jeho pohled vypadal nebezpečně.

"Ty nepoznáš rozdíl mezi člověkem co tě miluje a tím kdo tě jen využívá, ani když ho dostaneš na zlatým podnose!" Prudce se k němu sklonil a vpil se do jeho rtů, druhou ruku mu zatím taky přišpendlil ke zdi, aby sebou chlapec příliš nevrtěl. Dosáhl svého limitu.

Když se po chvíli odtáhl Daisuke měl růžové tvářičky, zmatený pohled a byl zjevně trochu mimo. Vypadal, že vůbec nechápe, co se tu děje, zpěvák chvíli mlčel a pak se od něj odtáhl, i jeho ruce uvolnil.

"Podívej, jestli mi nevěříš-," jeho tón se zmírnil, za to šokovaný chlapec ho teď přerušil velmi hlasitě.

"Věřím ti, jasný?! Proto jsem tak naštvaný, vím, že je to tak, byla taková i dřív, věděl jsem to. Myslím, že je to jedno, na ničem už teď nezáleží," opíral se zády o zeď, koukal bokem a do očí se mu nahrnuly slzy.

"Moje rodina mě nechce, moje holka mě nechce, myslím, že už to nemusíme rozebírat," zadrmolil, že mu sotva bylo rozumět.

"Sakra!" Naoki zavrčel, chytil ho za ruku a vlekl nahoru, mladík se vůbec nevzpíral, nohy se mu pletly a byl rád, že po schodech zvládl vylézt po svých.

Vysoký mladík rozrazil dveře svého pokoje a zatáhl druhého dovnitř tak silně, že ho spíš vhodil přímo na postel. Ten se rozplácl jak dlouhý tak široký a než se vůbec stihl nadechnout, slyšel jen bouchnutí dveří a najednou klečel únosce přímo nad ním. Alkohol v jeho těle způsoboval pocit, že se všechno odehrává mnohem rychleji, než tomu skutečně bylo.

Nikdo nic neříkal, jen Daisuke ucítil příchuť jeho rtů na svých a ani si neuvědomoval, že mu ruka vyhrnula tričko a teď zkoumá jeho hladkou kůži. Nebylo divu že se nebránil, zpočátku jen ležel a nerozuměl, jeho mozek ani nebyl schopný momentálně uvažovat, co se vlastně děje. Ve chvíli kdy ucítil jazyk a zuby na svém krku se mírně prohnul a tělem mu projela zvláštní trochu mrazivá vlna, která kontrastovala s teplými dlaněmi na jeho hrudi a boku.

"Mm-h."

Bylo znatelně cítit, jak se druhý z nich na chvíli zarazil, i když šlo jen o vteřinu, nejspíš čekal, že ten kluk pod ním bude jen ležet, ale netušil, že u něj vyvolá nějakou reakci. Daisuke sám svoje pocity přikládal alkoholu, nikdy před tím nepil, ale vše co o tom slyšel napovídalo, že lidé se pak cítí úžasně, aniž by si uvědomovali co dělají. To tak nějak souhlasilo s jeho momentální situací. Poddával se Naokiho polibkům, které po chvíli od úst směřovaly níž po jeho hrudi, až přes bříško, k lemu kalhot. Tam se opečovávající rty na moment zastavily, prsty odtáhly lem kalhot a blonďák jazykem přejel po podbřišku chlapce.

Daisuke jen ležel na zádech s rukama vedle hlavy, zavřenýma očima, přerývaně, rychle dýchal a občasně se kroutil, nebo prohnul. Zatím nijak výrazně, přes to bylo nepochybné, že ho ani jediný dotek nenechá klidným.

Znovu se vrátil k jeho krku, jemně si s ním pohrával a rukou mezi tím několikrát přejel jeho rozkrok, aby zjistil, že i tam se jeho snaha projevila. Nečekal, protože nebyl zrovna typ, co se dokáže kontrolovat. Stáhl mladíkovi prudce kalhoty a to ho konečně trochu vytrhlo z euforie.

"Co to děláš? Tohle je...divné…," celý rudý se trochu narovnal do polosedu, očividně se styděl, aby ho viděl svlečeného.

Světlé oči se trochu zúžily a jeho hlas zněl neobvykle: "Chystám se s tebou mít sex, nemáš s tím snad problém?" Ušklíbl se, přitáhl si ho blíž a políbil.

"C-cože?" Trochu zmateně si ho prohlížel a přemýšlel, jak to chce asi udělat, ale byl tak vláčný, že se nezmohl na vůbec nic. Ucítil, jak ho obtáčí ruka, která ho měla udržet takhle nakloněného v polosedu, zatím co zespodu do něj opatrně začal pronikat prst.

"Tohle...to je vážně…divné…přestaň s tím," zakňoural, protože se cítil trapně.

"Uvolni se," zašeptal mu do ucha, znovu ho začal líbat na krku a s dalším prstem uvnitř, kdy ho opatrně roztahoval, mu dovolil lehnout si zpět na postel.

"Představuj si co chceš, hlavně se uvolni a užij si to," ušklíbl se znovu, jako by to celé byla jen zábavná hra. Dodal tím mladíkovi pocit, že si teď nemusí o nic dělat starost.

Jakmile se mu podařilo nahmatat ten správný bod, Daisuke vytřeštil oči a prudce vydechl. Druhý v něm začal divoce pohyboval prsty a mladší hlasitě vzdychal.

Po chvíli z něj prsty vyndal, na což se dočkal nespokojeného zamručení, které ho pobavilo ještě víc, nikdy by do toho kluka neřekl, že se opravdu takhle uvolní a bude spolupracovat. Rozepl si zip u kalhot, nadzvedl chlapce do lepší polohy a pomalu do něj pronikl. Bylo to trochu bolestivé a modrovlásek se mírně našponoval. Navzdory chtíči na něj šel ale zkušenější v prvních chvílích opatrně. Rozpohyboval se pomalu a teprve ve chvíli, kdy cítil, že Daisuke se uvolnil, začal znovu přirážet. Ten zarýval prsty do polštářů a prostěradla, ale nesmírně si užíval tenhle pocit. Nebýt návykové látky v těle, nejspíš by sám vyvrcholil už dávno, ale takhle cítil obří napětí až do chvíle, kdy se uvnitř něj rozlilo příjemné teplo, Naoki přestal přirážet a jakmile přejel rukou po jeho klíně, chlapec se zakousl do vlastní ruky, aby nevykřikl, když to přišlo.

Zůstal ležet, cítil se unaveně, ale jakmile ho zpěvák znovu drsně políbil, vyšel mu ochotně vstříc.

"Neboj, neskončili jsme," zašeptal do chlapcových rtů. Tu noc pokračovali ještě dvakrát, než Daisuke na jeho hrudi k ránu usnul.



Když se mladík probudil, dovnitř svítilo slunce. Naokiho pokoj nemíval po ránu roztažené závěsy, takže ho ani nenapadlo, že není ve své posteli, dokud skutečně neotevřel oči. Po probrání ze snu ho jako první i tak udivil fakt, že má na sobě jenom tričko. Hned potom si všiml, že je ve špatné místnosti domu a jeho mozek, který ihned zmobilizoval mu ukázal sestřih událostí, momentů a dotyků, které si vybavoval.

Chlapec vyskočil do sedu a aby toho nebylo málo, praštila ho hned tupá bolest v pánvi. Šokovaně vykulil oči a otevřel pusu, jako by chtěl něco říct, ale nedostávalo se mu slov ani v nejmenším.

"Já sem… my sme… Já sem...!!!" Běželo mu hlavou, jako by se splašilo stádo divokých koní, myšlenky se nedaly chytit, bylo jich tolik!

"Potřebuju do koupelny," s nezvyklou bolestí se ohnul pro kalhoty, rychle se do nich nasoukal a mířil rovnou ke zmíněné místnosti. Nebyl si v první chvíli ani jistý, co chce dělat, spíš utíkal z toho pokoje.

Aby toho nebylo málo, jakmile se chystal vzít za kliku dveří, ty se prudce rozlétly a v nich stál Naoki. Ve chvíli kdy dlouhána spatřil, krve by se v něm už nedořezal. Rychle se kolem něj prosmýkl, zabouchl za sebou a ihned se ozvalo i cvaknutí zámku.

Blonďák se jen ohlédl, ale nevěnoval jeho chování větší pozornost, s úplným klidem sešel do přízemí, kde si hodlal dát snídani.

Jakmile slyšel mladší z nich krky, které pomalu mizely po chodbě pryč, oddechl si, uvolnil se a opřel o dveře. Trvalo to několik vteřin, než ucítil jak mu něco stéká po noze.

"To snad-!" Zakryl si šokem pusu rukou, jakmile si uvědomil, že jde nejspíš o důsledek jejich nočních hrátek.

"Umřu!" Zakňučel nahlas, zatím co se sesunul pomalu podél dveří na zem.

V kapse ucítil vibrovat telefon, vytáhl ho a prohlédl si 14 nepřečtených zpráv.

"Co to sakra bylo? Vysvětlil bys mi, od kdy znáš Hiroe Naokiho? Proč pro tebe přijel?! Ozvi se mi hned, jak najdeš tyhle zprávy! Ani jsi mi nenapsal, že jsi v pořádku! Je mi jedno kde jsi a co děláš, pošli mi jeho číslo! Hned ráno mi napiš Daisuke! Určitě chci to číslo… Tak do kolika budeš spát? Pořád čekám na vysvětlení..." S povzdechem stiskl tlačítko pro zamknutí. Vůbec ho nezajímalo, co dalšího psala, byl právě v pěkné bryndě. Složil se do vany, kam si začal napouštět teplou vodu a prohlížel si stopy na svém těle.

"Vyspal jsem se s ním. Vyspal jsem se s Naokim. Jsem heterosexuál a nesnáším ho. A i tak jsem se s ním vyspal. Moje sestra ho miluje od chvíle, kdy se objevil na obálkách časopisů. Já se s ním vyspal. Poprvé v životě to muselo být zrovna s ním," s těžké depresi si přitáhl kolena k bradě a mumlal stále dokola to samé.

"Jak sem se s ním sakra mohl vyspat. Přece je to naprosto šílené. Věděl jsem, že je gay, ale nikdy by mě nenapadlo, že jsem jeho typ… Beztak nejsem. Jednoduše se rozhodl, že tohle udělá, aby mě už nemusel poslouchat. Jo, přesně tak to vlastně vypadalo. Zneužil situace, prostě mě odtáhl do ložnice a tam mě normálně-," nebyl si jistý jak chce tohle nazvat.

"Zabiju ho!" Vstal naštvaně z vany a začal se oblékat do županu tak rychle, jak jen mu to jeho tělo dovolilo.

Sešel dost nabroušeně schody. Už shora viděl Naokiho seděl na gauči u a číst nějaký časopis s cigaretou v puse. Jakmile uslyšel kroky, stočil tázavě pohled jeho směrem, trochu se ušklíbl a pak nasadil svůj normální vážný výraz.

"Daisuke, možná bys měl-"

"Můžeme o tom nemluvit!" Vykříkl značně rozrušeně mladík, až majitel domu nadzvedl obočí.

"Jak myslíš," pokrčil rameny, dál si pokuřoval a nechal chlapce projít v županu kolem ke kuchyni.

"Ohledně tvého oblečení-"

"Mlč prosím! Chci jenom kafe, jasný? Jen kafe. Bolí mě hlava. Prostě si jdu jen pro kafe, pak půjdu nahoru," znovu ho zarazil.

Jedinou reakcí byl tichý povzdech, zatím co Daisuke vcházel do kuchyně, kde si hodlal udělat trochu kávy, která ho zachrání z toho příšerného pocitu, že žaludek jede na dovolenou a hlava se chystá do hrobu. Jaké však bylo jeho překvapení, když tam nenarazil na nikoho jiného než Ishidu. Ze všech lidí na planetě, pokud opravdu nechtěl někoho vidět právě teď, hned po jeho sestře to byl právě on.

Místo pozdravu ho jen nepřátelsky přejel pohledem. Ten se ještě zhoršil, když si všiml. Skvrnky na chlapcově krku a hrudi takhle nešly přehlédnout, když se tu promenádoval v županu.

"Zrovna si dělám kávu, dáš si taky?" Nadzvedl obočí a zeptal se tím nejděsivějším tónem, jaký od něj Daisuke kdy slyšel.

"Chtěl jsem ti říct, že máme pracovní schůzku, tak by ses měl jít obléct, zjevně jsi zapomněl," objevil se za ním ve dveřích pobavený Naoki. Na rozdíl od tohohle děcka si totiž z Ishidy vůbec nic nedělal a na jeho pohledy mu často odpovídal ještě horšími.

"V pořádku, nic se neděje, vypadá to, že Daisuke má za sebou náročnou noc. Probírali jste obsazení písní na tvůj blížící se koncert?" Zeptal se tak jízlivě, jak to jen šlo, aby mladík před ním nepochyboval, že to ví.

"Já-no-my-" Naprosto ho zaskočil, na tohle nebyl ani trochu připravený, vlastně měl dojem, nejspíš nebyl připravený se dnes vůbec probudit.

"Jen jsem doufal, že máte připravený ten nový singl, o který jsem žádal minulý týden, asi jste spíš pracovali na tom, že?" Zeptal se teď už úplně nevinným tónem, zatím co zaléval kávu.

Mladík zbělal, protože doslova zapomněl Naokiho ohlídat v důsledku příprav na turnaj a depresí ze své bývalé přítelkyně. Pomalu se viděl, jak ho Ishida vyhazuje.

"Ovšem že máme, před dvěma hodinami jsme to dokončili, jdi si lehnout, než to s tebou sekne," strčil Naoki svému asistentovi šálek kafe a postrčil ho pryč s výrazem který značil, aby udělal co mu říká.

Modrovlásek odcházel zmateně nahoru, vůbec netušil, jak to mohli dokončit, když úplně zapomněl a před dvěma hodinami ještě v klidu spal. Když se ohlédl z vrchu schodiště, ti dva opravdu drželi nějaké papíry a řešili jejich obsah. Uklidnil se tedy, že nejspíš žádný vyhazov nebude a může se vrátit ke své původní depresi.



Celé sezení trvalo asi dvě hodiny, než měl Ishida pocit, že konečně vyřešil všechno co chtěl a obtěžoval už dostatečně.

"Mysli na to, že koncert se ti blíží, očekávám tě v plné formě jako dřív."

Zpěvák na to nic neříkal, šel ho vyprovodit ke dveřím, aby se ho konečně zbavil.

"Mimochodem by sis neměl zahrávat, když vezmu, kam tě to přivedlo minule. Nechceme zase umírající hvězdu," otočil se na něj zprudka a zabodl svůj pohled do jeho očí.

"Nevím na co narážíš," v Naokiho hlase se jasně odrážela nenávist. Jestli mu vážně něco vadilo, pak lidí, kteří bez pozvání strkali noc do jeho věcí.

"Jen abys se nezaobíral věcma, který pro tebe nejsou," zamračil se zástupce společnosti, pro kterou Naoki pracoval, než definitivně odešel.

Jen co za ním bouchly dveře, vytáhl z kapsy mobil a vytočil číslo. Chvíli se ozývalo pouhé zvonění, než ho přerušil něčí hlas.

"Proč mi voláš? Stalo se snad něco?"
"Pamatuješ jak mi dlužíš laskavost? Tak je čas, kdy jí chci zpátky. Posílám ti letenku, zítra tě tu čekám," řekl zcela nekompromisně a stiskl červené tlačítko na displayi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sabča Sabča | Web | 25. září 2018 v 18:25 | Reagovat

fajn blog, zvu tě i na svůj
díky

2 SasuKe SasuKe | 25. září 2018 v 20:44 | Reagovat

[1]: Třeba se podívám, až budu mít chvíli.

3 ShaylaHcawz ShaylaHcawz | E-mail | 11. října 2018 v 23:30 | Reagovat

Absolutně nová aktualizace balíčku SEO / SMM "XRumer 16.0 + XEvil 4.0":
captcha řešení Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
a více než 8400 dalších kategorií captcha,
s nejvyšší přesností (80 až 100%) a nejvyšší rychlostí (100 img za sekundu).
Můžete připojit XEvil 4.0 k nejoblíbenějšímu softwaru SEO / SMM: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke a více než 100 dalších softwarů.

Zájem? Existuje spousta nepřehledných videí o XEvile na YouTube.
Hodně štěstí!

4 Raymondculge Raymondculge | E-mail | 12. října 2018 v 21:17 | Reagovat

http://journalismus.macromedia.de/?p=9747

5 giagrebpina giagrebpina | E-mail | Web | Čtvrtek v 23:06 | Reagovat

Браво, какие слова..., отличная мысль

---
Интересный момент скачать fifa 15 репак, fifa 15 комментаторы черданцев скачать и <a href=http://15fifa.ru/>фифа ру</a> скачать бесплатно fifa manager 15 русская версия

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama