My Dear Princess... 3.

3. listopadu 2016 v 13:00 | Sasuke |  My Dear Princess




3.

"Magie funguje tak, že si něco představíš a pokusíš se s tím vlastní silou pracovat," pamatoval si Asahina, co mu ten chlápek řekl.
Seděl, koukal na svoje ruce, chvíli rozmýšlel, jestli nebude vypadat jako šílenec, pokud se o něco takového vážně pokusí. Po delším rozmýšlení se nakonec postavil, zavřel oči a ruce natáhl před sebe. Ať se snažil jak chtěl, nemohl v mysli utvořit žádný jasný obraz. Jako by v jeho hlavě bylo náhle prázdno pokaždé, když se o to pokusil.
Znovu a znovu to zkoušel, ale jediné co viděl před sebou byla tma, zmatek, hromada barevných čar. Otevřel oči a zklamaně si odfrkl, když neshledal žádnou změnu.
"A jak mám asi k čertu najednou čarovat?!" Vykřikl naštvaně, protože se o tohle pokoušel už několikátý den a věděl, že co nevidět se tu má jeho společník ukázat.
Položil se na posteli na bok, čelem ke zdi. Obličej si nafučeně podpíral rukou a zíral do bílého prázdna.
"Beztak je to celá pitomost, nechci snad dělat, že jsem uvěřil báchorce, o nějaké princezně, ne?" Ujišťoval se v duchu, zatím co si začal pečlivě prohlížet své tělo. Napadaly ho ty nejšílenější věci. Je možné aby byl dřív někým jiným? Mohl být dívkou?


"Ne! Já se fakt necítím jako nějaká čarodějka z doby kamenný!" Konstatoval v duchu, aby se těch pošetilých nápadů zbavil.
"Tak?" Ozvalo se mu za zády, tentokrát příchod Masamuneho nedoprovázela žádná šílená rána.
"Mohl bys začít chodit dveřmi?" Vyskočil z postele, div ne z kůže polekaně.
"Nebude to obtěžovat tvou rodinu?" Ujistil se mladík.
"K čertu!"
"Tam skončím brzy, neboj, zatím mě ještě musíš strpět," odpověděl mu tónem, který vypadal, že nežertuje, "a jak pokračuje obnova tvých schopností?"
"Nepokračuje, nemám žádné schopnosti," rozčílil se mladík, jenž už měl dost téhle šílenosti. V duchu sám sobě vyčítal, že kdy přistoupil na takovou příšernou hru.
"Takže si nevzpomínáš?" V jeho hlase bylo cosi bolestného a temného. Čišel z něj nějaký druh nenávisti, částečně k tomu chlapci a z poloviny i k sobě samému.
"Jak bych si mohl vzpomenout na něco, co se podle tebe stalo před desítkami nebo stovkami let!"
"Jestli nepomohlo nic do teď, budeme na to muset jít jinak, sejdeme se venku," rozhodl rázně.
"Sakra!" Utrousil chlapec, jakmile ten mladík zmizel oknem. Šlo mu na nervy, aby s tím člověkem začal ještě podnikat nějaké šílenosti, kam ho chce vzít?
"Proč jdeme tak hluboko do lesa? A proč s sebou stále vláčíš ten pitomý samurajský meč?!" Narážel na jedinou věc, která se na Masamunem ještě nezměnila i přes jeho vroucné žádosti, aby se nemusel objevovat na ulici po boku hastroše.
Alespoň oblečení měl teď jeho strážce jiné, zdálo se, že v džínách a mikině zapadá podstatně lépe mezi civilizované lidi.
"Jdeme ti vrátit vzpomínky," odpovědě stručně muž.
Jakmile usoudil, že už jsou dostatečně daleko, aby měli klid, vytáhl meč, podivně se uklonil a po několika málo sekundách se těmi neobratnějšími chvaty rozmáchl přímo po Asahinovi.
"Co to do háje děláš?!" Uskočil šokovaně chlapec.
Jenže Masamune nepřestával, oháněl se po něm, jako by mu toužil snad useknout hlavu, Asahina začal zoufale uhýbat, utíkat a přeskakovat všemožné překážky, schovával se za stromy, srdce mu bušilo jako splašené, z obličeje mu stékal pot, v jeho očích se odrážel děs.
"Přestaň!" Vykřikl, v jedné chvíli dokonce zvedl jakousi větev, aby měl katanu čím zarazit, protože tahle situace byla opravdu zoufalá. Cítil děsivý pocit, který mu říkal, že se proti němu právě obrátil někdo, kdo ho měl chránit, měl dojem, že ten pocit už dobře zná, že právě teď mu jde o život a to kvůli tomu pitomci před ním, co ho chtěl ještě před pár dny hlavně varovat a chránit, o to víc se třásl.
"Co se to sakra děje?!"
Př té myšlence najednou ucítil pod nohami cosi kluzkého a vystouplého, zakopl o kořen jednoho ze stromů, okamžitě se těžkopádně zřítil k zemi a jen sledoval, jak se Masamuneho katana řítí vstříc jeho obličej a chystá ho rozdělit na kusy.
Chvíle ticha, naprostého temna. Asahina znovu otevřel oči, překvapivě jeho první myšlenkou bylo, že do téhle šlamastiky se nemusel nikdy dostat, kdyby nebyl marnivým, chamtivým chlapcem, který touží někoho ovládat.
Chvíli bedlivě sledoval čepel několik centimetrů nad svým obličejem a teprve po té si všiml šokovaného- ne, vyděšeného výrazu ve tváři jeho společníka.
"Proč jsi mě nezastavil?" Vysypal ze sebe potichu.
"He?! Jak asi?! Řekl jsem ti milionkrát, ať přestaneš!" Vůbec nerozuměl, nechápal o co tomu maníkovi jde.
Masamune se pomalu narovnal, stáhl zbraň a ani se nesnažil uklidit ji do pouzdra, poodstoupil několik krků, než se svezl po kmeni stromu na zem. Katanu upustil kamsi na vlhkou zem, zatím co rukama se chytil za hlavu.
Jeho pohled vypadl opravdu traumatizovaně. Uvědomoval si to.
"Hej? Masamune?" Přešel k němu pomalu černovlasý mladík.
Jeho tvář byla bledá, oči těkaly z místa na místo, jako by srovnával jednu myšlenku vedle druhé.
"Um, chlape?" Klekl si k němu dost zmateně, aniž by přemýšlel nad tím, že ten člověk ho před chvíli mohl zabít.
"Nebráníš se pomocí magie," zašeptal.
"Pochopitelně! Už jsem říkal, že žádnou neovládám!" Rozhořčeně a důrazně zopakoval svá slova, ale nevypadal naštvaně.
"Nedokážu to, možná tě už… nedokážu přivézt zpátky," zašeptal.
Asahina zmateně koukal, netušil má na tohle říct, když ho najednou vyrušilo křupání. Podíval se nad sebe, když najednou uviděl lámající se větev.
"Hime!" Jeho společník okamžitě vyskočil a ochránil chlapce, kterého strhnul pod sebe.
"T-ty…? Jsi v pořádku?"
Starší z nich měl jen mírně pohmožděnou ruku, za to si uvědomoval, že tohle nebyla náhoda.
"Čaroděj už zřejmě svolává nohsledy, jeho síla každou hodinou stoupá a proti nám bude co nevidět všechno živé i neživé není tu bezpečno, musíme jít!" Vytáhl zdravou rukou mladíka na nohy a vlekl jej za sebou rychle pryč"Takže nás našel?!" Zeptal se za běhu druhý.
"Ne tak docela, nemůže nás sledovat, nevydáváš dostatečné magické signály, ale budeme muset být obezřetní, takovéhle potíže nebudou náhody!"

Jakmile byli oba znovu v Asahinově pokoji, jeho ochránce k němu vážně promluvil: "Několik dní teď nechoď do školy, v zájmu tvého bezpečí."
"Cože? A jak to mám asi vysvětlit? Nemůžu jen tak zmizet ze školy!"
"Pokud nemáš své schopnosti, musíme být opatrnější než kdy dřív, pokusím se zatím něco vymyslet. Jen je tu šance..." Jeho pohled uhnul, nedokázal se jí dívat do očí, byl už tak zklamaný, pociťoval k sobě samotnému tolik výčitek, jako by mu ona sama říkala, že se na takového budižkničemu nemůže dívat.
"Nevzpomněl sis vůbec na nic?" S tou otázkou mírně přimhouřil oči zabodnuté do podlahy.
"Ne," kroutil černovlásek hlavou.
"Pak jsme možná na konci, už je příliš pozdě, abych tě ještě přivedl zpět," vydechl.
Vypadal opravdu neobvykle zoufale, zklamal se sám v sobě.
Chlapec k němu přistoupil a trochu nečekaně mu položil ruku na rameno.
"Záleží na tom, jestli si vzpomínám? Když jsi si jistý, že jsem to já i bez toho, pak je hlavní, že jsem tady, ne?"
Masamune se mu znovu podíval překvapeně do očí, pak se na jeho tváři objevil úšklebek.
"Zase tahle tvoje velkorysá a ohleduplná stránka, kterou tě baví předvádět?" Opřel si na chvilku čelo o rameno toho chlapce.
"Užíváš si to?" Zašeptal trochu zoufalým tónem, čímž Asahinu silně znejistil.
Po té se znovu narovnal, mírně zvedl jeho bradu a díval se do těch nepřístupných očí: "Vím, že jsi to ty. Bez vzpomínek nebo s nimi. Možná bude takhle všechno… snazší."
Každý jeho další pohled, každé další slovo ujišťovalo ještě nedospělého, o něco nižšího mladíka před ním, že ví přesně co říká a tohle dítě je tu jediným, které vůbec netuší, co se děje.
"Neboj, vymyslím způsob, jak ti vrátit tvou sílu, tentokrát nesmíme prohrát," ujistil jej Masamune a v duchu si kladl otázku, jestli nemůže být tohle skutečně poslední šance, jak blízko už stál peklu? Skoro jako by v zádech cítil pohled samotného satana.

Tehdy jsem nemohl rozumět, netušil jsem, co pro něj znamená každá chyba kterou udělá. Proč si tak silně vyčítá každou nepatrnou hloupost, proč se jim tak zoufale snaží vyhnout, až dělá ty nejbanálnější. Netušil jsem ani co myslí tou mou ohleduplnou a velkorysou stránkou. Jenže pro něj to byla muka. Utrpení člověka, který mě znal daleko lépe než já sám. Nejvíc mě zaujala jeho poslední slova, že věci tak budou jednodušší, ta jsem nejspíš neměl nikdy pochopit. Pravděpodobně on ze všech nejméně byl tím člověkem, který se měl trápit ztracenými vzpomínkami.

Poslechl, několik dní nevyšel z domu, předstíral, že je mu špatně a čekal, kdy se tu ten podivín znovu objeví.
Nemusel čekat dlouho, protože se brzo objevil v jeho okně, navíc se dvěma batohy a haldou věcí.
"Co je to?" Šel mladík k věci namísto pozdravu.
"To máme na výpravu, nemáme moc času a musíme si pospíšit, na nějakou dobu se prostě rozluč s domovem, musíme jít," strkal mu pod nos jeden z batohů, aby si do něj připravil co uzná za vhodné.
"Kam jako jdeme?! Přišel jsi na něco?" Nestíhal se divit a rozhodně požadoval vysvětlení, než se jen tak pohrne zase do dalšího nebezpečí.
"Potřebujeme magické talismany, už znám polohu dvou ze tří, takže pro ně vyrazíme. Cestují časem spolu se svou princeznou, jsou jí oddané, vázané smlouvou stejně jako já, posilují moc mágů, když je získáme, mohlo by to probudit tvoje schopnosti," objasnil, ani se neposadil, svým postojem jasně dával najevo, že není času nazbyt.
"Chceš říct, abych se vykašlal na studium a flákal se s tebou někde kvůli šutrům, ke kterým se tu mimochodem přirovnáváš?" Pulzovala mladíkovi na čele žilka zlostí.
"Tady nejde jen o tvou budoucnost ale celý život. Vlastně o životy spousty lidí, pokud čaroděj zvítězí, nebude už nikoho, kdo by se mu postavil a on se znovu stane obávaným a mocným."
"He? A já nejsem dobrotivý bůh, abych se o tohle všechno staral, neopustím svůj dům a život!" Zahodil pohrdavě batoh a otočil se zády.
"Přestaň!" Chytil ho nelítostně muž za zápěstí a násilím otočil zpět k sobě.
"Pust!"
"Právě pro tohle jsou důležité tvé vzpomínky, proto, že je nemáš, myslíš jen na sebe a svůj současný život, který ani není skutečný, ty ani neexistuješ! Tohle nejsi ty!" Vykřikl pobouřeně nad takovým chováním. Nemohl se stále vyrovnat s faktem, že duši jeho drahé princezny potlačuje tělo nějakého spratka, který nechce zapomenout na falešně vytvořený život, do kterého byl uvržen jen jako postava. Nevýznamný život jednoho člověka v porovnání s hodnotou duše, která může zachránit osudy miliard dalších.
"Drž hubu! Co ty o tom víš!" Bránil chlapec, který odmítal poslouchat řeči jako že není, neexistuje. Jeho život byl už tak dost zoufalým a promarněným, než aby potřeboval další podobné věci slyšet.
"Stále nechceš chápat, že tvůj skutečný život je úplně jiný, žiješ v pouhé iluzi, tohle je jen tupá náhražka, která nám má přesně takhle zabránit vyhrát!"
"Koho to zajímá? Možná máš pravdu, možná už žádnou princeznu zpět nepřivedeš. Třeba už nechce prožívat tyhle životy, JÁ NECHCI! Já vím přesně kým jsem a nedonutíš mě pochybovat-"
Jeho slova přerušilo prudké cuknutí, Masamune znovu namířil jeho obličej tak, aby se mu mohl dívat zpříma do očí.
"Jsi princezna Yoshi, cítím z tebe na dálku její horkokrevnou povahu a hrdost. Stačí mi jediný pohled a vím, že jsi to ty, ať říkáš co chceš," po těch slovech jej pustil.
Asahina zacouval o několik kroků, div neupadl. Naštvaně vydechoval, srdce mu bušilo jako splašené v návalu rozčilení a cítil jak se mu třesou dlaně. Něco na tom člověku bylo děsivě přesvědčivé.
"Poslechni, jak moc ti na ní- mě záleží, když chceš tohle dělat pokaždý znovu? Proč se na to jednoduše nevykašleš, nejdeš taky pro jednou žít normální život a nezkusíš to třeba za pár století. Sám jsi řekl, že ti nedělá problém ji pokaždé najít, ne? Nemusíš se bát, že ji ztratíš," pronesl ve snaze zbavit se ho.
"Copak jsi to nepochopil? Nemám nekonečně pokusů a mám opravdu dobré důvody, proč chci, aby tohle skončilo. Celý svět upadne do zkázy, pokud nevyhrajeme nemůžu mrhat šancemi," naléhal na něj Masamune.
"A to tě nikdy vážně ani na chvíli nenapadlo, abys zůstal člověkem, kterým ses narodil?"
"Jako bych mohl, kolikrát jsem ti vysvětloval, že to není tak úplně dobrovolné, já nemůžu zapomenout, to je mým prokletím," pomyslel si.
"Nejsem na tom jako ty, moje vzpomínky se vrací rychle, už v pouhém dětství, pamatuji si všechno a vím, co musím udělat. Nemohu přestat, nedokážu se jednoduše odloučit od svého osudu," odpověděl nakonec.
"Tse, co když s tebou nepůjdu?"
"Pak oba brzy zemřeme a zrodíme se jinde, znovu a tohle celé začne s dalším, o něco těžším začátkem. Jeho cílem je zabít tebe, od chvíle kdy jsem tě našel, už nemůžeš mít zpět svůj nynější život," nekompromisní a krutá pravda.
"Pak doufám, že budeme mít tohle brzo za sebou, žádám o od tebe," upřel panovačný pohled na muže před sebou, zatím co sahal znovu po batohu, do kterého si hodlal zabalit.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Aki Aki | E-mail | Web | 2. prosince 2016 v 12:24 | Reagovat

Skvelý dielik, čím ďalej je to zaujímavejšie. Veľmi sa mi páči Masamune je taký neoblomný a vytrvalý.Dúfam,že už máš pripravené pokračovanie.

2 Rrepair lFow Rrepair lFow | E-mail | Web | 29. května 2017 v 11:11 | Reagovat

You can trust it, it’s firsthand information.

3 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 18:43 | Reagovat

I have to check what the kids are up to.

4 Arleneglync Arleneglync | E-mail | Pátek v 23:50 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM package "XRumer 16.0 + XEvil":
captcha regignizing of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another types of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? You can find a lot of introducing videos about XEvil in YouTube.
See you later ;)

XRumer20170721

5 Arleneglync Arleneglync | E-mail | Sobota v 14:42 | Reagovat

Revolutional update of SEO/SMM software "XRumer 16.0 + XEvil 3.0":
captcha solving of Google, Facebook, Bing, Hotmail, SolveMedia, Yandex,
and more than 8400 another categories of captchas,
with highest precision (80..100%) and highest speed (100 img per second).
You can connect XEvil 3.0 to all most popular SEO/SMM software: XRumer, GSA SER, ZennoPoster, Srapebox, Senuke, and more than 100 of other programms.

Interested? There are a lot of demo videos about XEvil in YouTube.
Good luck!

XRumer20170721

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama