Rudá 3/3

2. září 2016 v 12:43 | Sasuke |  Povídky
Tak je tu poslední díl, doufám, že kone nezklame, určitě jsem zvědavý na reakce.


Utíkala jako šílená temně černým katakombami. Rudě žhnoucí plameny loučí osvěcovaly její cestu. Věděla, že už je tady, že si pro ni opět nemilosrdně jde, tentokrát v podobě nebezpečného zabijáka, ale neměla takovou podobu vlastně vždycky?
Přála si ho najít, věděla že je tu a toužila s ním promluvit, než znovu zří svůj osud. Byl jediným, kdo jí mohl dát vysvětlení, nebo možná stejně tak netušil, proč se pokaždé sejdou?
Zakopla a jeden z jejích rudých střevíců se vyzul, neměla čas ho sbírat, cítila svého pronásledovatele, s krátkým škobrtnutím běžela dál. Oči zoufale pátraly po stěnách, pokaždé když nalezly nějakou odbočku hned se jí vydala, jako by jí tenhle labyrint mohl pomoct oddálit nevyhnutelné.
"Kde jsi?" Vykřikla v zoufalství.

Viděla ho sem přece vcházet, v bělostné uniformě, měl světlé vlasy a onen pohled ďábla.
Ozvěna se odrážela po stěnách labyrintu, její vlastní hlas tančil kolem a doháněl děvce k šílenství. Ztracená v rudě osvícené tmě propadala zoufalství, přála si pohnout se konečně dál a jakmile začala věřit, že tentokrát to vyjde, jako by její naděj stejně rychle zase vyhasla.
V tom se přímo za ní ozvaly tiché kroky, opravdu je pozdě? Našla si ji tu? Záda měla obsypaná husí kůží, když se na domnělého nepřítele otáčela, v té chvíli jako by se už rovnou vzdávala naděje i vlastního života.
"Hledáš mě?" Poprvé na ni promluvil a ona měla i tak pocit, že ten hlas zná. Hleděla hluboko do jeho očí, tápala po odpovědi na své otázky.
"Kdo jsi? Ty za tohle můžeš?" Hlas se jí při těch slovech třásl, měla pocit, že stojí před samotným Satanem.
"Ne, ale jsem tím, kdo to může ukončit."
Jediným krátkým krokem se dostal k ní tak blízko, že mohla ucítit dech na vlastní tváři.
"Jsem odsouzen sledovat tvoje soužení tak dlouho, dokud nepoprosíš o milost. Ani jeden z nás neví proč tu jsme, nečekej ode mne vysvětlení a radši nám dovol na tohle soužení jednou pro vždy zapomenout," hluboký, temně podbarvený hlas jako by jí nedával na výběr.
Doufala, že zjistí, proč se tohle děje, ale zdálo se, že ani ten mladík s prokletýma očima neví o moc víc než ona.
"Chceš to zastavit? Pak tě musím zabít dřív než ona," vytáhl z kapsy dýku, která byla pro něj připomínkou, stejně jako pro děvče mrazivý pocit, jež ji pokaždé projížděl tělem. Nosil ji u sebe pokaždé od začátku, jednou byla darem od jeho děda, jindy ji zas dostal výměnou za dobrý skutek pro bohatého obchodníka, ve skutečnosti však byla v každé z těch příběhů hlavní postavou.
"Prosím..." Zašeptala zoufale, aby se vyhnula tomu pocitu, jež už zažila snad tisíckrát, tentokrát chtěla uniknout.
Stihla se už jen jedenkrát nadechnout, dýka se zdobenou rukojetí projela její hrudí. Vyděšeně vytřeštila oči, zatím co krev potřísnila bílou uniformu.
Neunikla, smrt tu byla, ale tentokrát sama. Ona nebyla tím, před kým utíká. Byl to každý nový začátek, jež po smrti následoval, ona děsivá dáma zahalená v měkké černé rubáši byla jejím vysvobozením, tělo zvláčnělo a upadalo pomalu do klidu.

"Myslíš, že je ta pověst pravdivá, mami?" Tahala nejmladší dcerka matku za límeček u šatů.
"Kdo ví, ani už netuším, kde jsem ji slyšela," pohladila po vlasech jeden ze svých malých pokladů.
"A proč vlastně ta dívka musela trpět?" Mračil se chlapec, sedící na stoličce, protože příběh nemohl úplně pochopit.
"Už si jen těžko vzpomínám, ale nebudeš tomu věřit, ona byla tou, která ublížila, ne však tou, která byla trestána. Skutečně odsouzeným byl on," odpověděla maminka a na výrazy dětí zareagovala úsměvem, nemohla je v tom tak nechat, proto pokračovala: "Kdysi se ti dva měli tuze rádi, jenže dívka udělala špatnou věc, podvedla hocha a ublížila mu. On pak na oplátku řekl, že jí nikdy neodpustí, aby věčně trpěla za svou chybu. Dívka však ve své lásce upadla do zoufalství a rozhodla se zabít. Jedna čarodějka však když viděla jejich soužení a to jak jeden druhého sou schopni zradit, jen pro lidskou hloupost, řekla si, že nejsou hodni ničeho jiného, než být odsouzeni k věčnému trápení, než pochopí, že patří k sobě. Proto jim udělila trest. Děvče, protože si nevážilo života, odsoudila k tomu, že každý její další život ukončí předčasně, ona byla tím, její kletba byla tím, kdo ji opravdu pronásledoval, ne snad smrt, nebo někdo jiný. Chlapci však dala trest daleko horší, jeho přinutila stále dokola sledovat utrpení dívky, aby jim však dala možnost chybu napravit, vytvořila dýku, která mohla kletbu zlomit, tu však dala chlapci, aby k tomu došlo až tehdy, kdy z jeho srdce zmizí všechna zášť. Pak smazala všechny vzpomínky, jediné co jim nechala byla ta dýka, jejich pocity a osud," dokončila žena vyprávění.
"To je hloupý příběh," odfrkl si chlapec.
"A mami, co se pak stalo s těmi dvěma? Skončilo to dobře, když si odpustili?" Ptala se nejstarší její dcera, která měla už dvanáct let.
"To já netuším zlatíčko, to nikdo neví, říkám, je to jen pověst, kterou jsem bůh ví kde slyšela," zakroutila hlavou na znamení, žena tohle jí odpověď opravdu nemůže dát.
V kuchyni cvakly dveře, což bylo znamení, že vyprávění končí, protože tatínek je doma z práce, všechny tři děti vyběhly a za hlasitého jásotu skočili kolem krku urostle vypadajícímu muži se záhadnýma očima.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kyuu a Marshmallow Kyuu a Marshmallow | 2. září 2016 v 13:01 | Reagovat

dhwlsjxjcbwoaxeljxnaokcbillqlamxndb133718389484!!!!!!! Takjo, tohle je naprosto úžasný a nehorázně se nám to líbí!!! Tohle je téma úppně přesne pro nás, hrozně nás to chytlo a ten konec, no prostě naprostá pecka! Ty postavy a styl jakým je to psané, to, co se jim děje a jak a PROČ, ty zachycený pocity a...jak už asi všichni tady vědí..jsme totálně odvařený ^^^

2 SasuKe SasuKe | Web | 3. září 2016 v 10:20 | Reagovat

[1]: Komentář na úrovni. :D Nenapadlo mě, že se vám to bude líbit až tak moc. ._.

3 Aki Aki | E-mail | Web | 3. září 2016 v 21:26 | Reagovat

v prvej polovici mi až mráz behal po chrbte,lebo si dokonale vyjadril nielen  pocity dievčaťa až tak skvelo, že som sa ľahko dokázala vžiť do jej kože. V druhej polovičke sme sa dočkali konečného rozuzlenia som rada, že si to ozrejmil, čo za tým všetko stálo. Ale mám taký pocit, že tá žena a na konci našla cestu k svojmu srdcu a nakoniec aj mali spolu tri ratolesti. Podľa mňa to nebola povesť, ale ich vlastný príbeh, ktorý možno až po niekoľkých storočiach vyvrcholil šťastným koncom. Opäť mega úžasná, grandiózna práca. Teším sa na tvoju ďalšiu tvorbu.

4 SasuKe SasuKe | Web | 5. září 2016 v 16:04 | Reagovat

[3]: Děkuju, hrozně mě potěší vždycky když tu od tebe najdu takový pěkný komentář. Přesně jak jsi řekla, tenhle příběh končí happyendem po tom, co si navzájem otevřeli srdce. Jsem rád, že se ti moje povídka opět zalíbila.

5 Smithd70 Smithd70 | E-mail | Web | 23. ledna 2017 v 10:09 | Reagovat

Good web site! I really love how it is easy on my eyes and the data are well written. I am wondering how I might be notified whenever a new post has been made. I've subscribed to your RSS which must do the trick! Have a great day! aafkddkdgdbfkkdc

6 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 15:25 | Reagovat

I didn’t really like the concert. In plain English, the concert was terrible.

The manager caught the boy red-handed when he was stealing cigarettes.

7 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 19:52 | Reagovat

Little by little, he got used to Tokyo.
Just the thing!

8 Rrepair lFow Rrepair lFow | E-mail | Web | 29. května 2017 v 12:03 | Reagovat

I’m coming down with a cold.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama