Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 10 2/2 - Protitah

2. června 2014 v 12:53 | SasuKe |  Nesahej na květy rukama od krve
Blog: "V textu může být maximálně 40000 znaků."
Sasuke: "A kolik si sakra ty znaky myslí, že jich tam je?! -_- "


Celý den uvažoval nad záminkou, proč se Sakurou promluvit, možná by do ní mohl prostě vrazit čistě ze zlomyslnosti jako vždycky. Jenže ona by to poznala, navíc měla teď rukou jedinou zbraň, která mohla Uchihu zranit.

Nasedl do připraveného auta, nikdy se nedíval skrz jeho okna tak smutně. Najednou měl dojem, že svět za nimi je něco, čemu vůbec nerozumí a co vlastně ni nikdy nedostane příležitost poznat.

Jakmile byl doma, tvářil se možná ještě hůř než obvykle a radši šel rovnou nahoru, když na chodbě potkal Itachiho s nemálo zaneřáděným tričkem od krve.

"Co to má být?" Zíral, jelikož ho takhle často nevídal.

"Ach, promiň, ta potvora chlupatá se děsně bránil," povzdechl si.

"Zabil si Oříška?! Né! Měla ho ráda!" Vyjekl Sasuke.

"Cože? To morče? Ne, myslel sem tu krysu co tu furt lítala," pokrčil rameny, jako by o nic nešlo.

Mladšímu Uchihovi spadl kámen ze srdce a raději to dál nekomentoval.

"Kdo má to morče rád?" Zeptal se jeho bratr zvídavě, hned jak dostal příležitost a s klidem šel za ním do jeho pokoje.

"Nikdo, myslel sem sebe," odpověděl sotva napůl pusy a zalezl do postele.

"Sasuke, jsi v pořádku?" Prohlédl si hned Itachi jeho zbědovaný výraz.

"Jo jasně," měl chuť si přetáhnout deku přes hlavu a vůbec se s ním nebavit.

Měkká peřina ho momentálně příjemně hřála a vyvolávala pocit, že zůstat spát po zbytek života není vůbec špatný nápad.

"Sasuke, co se stalo?" Zamračil se jeho bratr a přisedl si vedle něj, přičemž mu prsty zabořil do vlasů.

"Právě, že nic," pokrčil rameny a přetočil se na záda.

"Dobře, tak teda co se mělo stát?" Zkusil to trpělivě dlouhovlasý z jiného soudku.

"Nevím, ale když řekla, že už o mě nechce slyšet, asi to myslela vážně," skousl si nervózně spodní ret.

"Takže si s ní od včerejka nemluvil? To ona tě pořád ak trápí?" Podíval se na něj soucitně.

"Neříkej to, jako bys mě litoval," odsekl a přetáhl si teď zkutečně deku přes hlavu, aby mohl odpočívat.

Itachi se jen usmál a mlčky odešel. Konečně rozuměl tomu, co ho tak tíží.



Sasuke nakonec usnul, jak mu došlo kolem osmé večer, kdy už venku byla tma. Na těle cítil nepříjemný chlad. Přetáhl přes sebe mikinu, pak sešel dolů, aby si nalil něco k pití, protože v puse měl poušť.

Nemohl zahnat myšlenky na to s ní mluvit, nebo ji vidět.

"Copak nemám žádnou hrdost?!" Promluvil docela nahlas sám k sobě, když si uvědomil, že chce lézt za někým kdo o to nestojí.

Jenže jak brzo zjistil, tohle už nebyla nějaká potřeba provokace, celé jeho tělo odmítalo soustředění na jakoukoli činnost, dokud si s ní nepromluví.

Nakonec se rozhodl, obul si tenisky a vylezl ven, do celkem chladné noci. Věděl přesně co jí chce říct, na co se zeptat, ale pochyboval, že by s ním Sakura chtěla spolupracovat. Dost možná ho hned vykopne.

Kráčel po cestě dlážděné kamínky a nechal do sebe bít ledový vítr, dokud nedošel až na místo, kde byl i včera. Zdola byl slyšet křik a nahoře v jediném okně se svítilo a hrála tichá hudba.

Sakura seděla na židli u stolu a sepisovala poslední úkol, na který si do teď nemohla udělat čas a byl už na zítřek, Sem a tam zauvažovala, jestli nemá k mobilu připojit sluchátka, aby ten křik z přízemí nemusela poslouchat.

Nečekaně se ozvala rána, dívka vyskočila a poplašeně se otočila, aby zjistila, že jí v pokoji přistál Uchiha.

"Moment, cože?" Řekla docela nahlas a vyděšeně zamžourala, zatím co on se sbíral z podlahy co nejdůstojnějším způsobem.

"T-ty umíš lítat?" Vypravila ze sebe s notnou dávkou snahy.

Sasuke ironicky zvedl jedno obočí.

"Ne? Spíš lézt po stromech a skákat do oken?" Prohlédl si jí, jestli je zdravá.

"Fajn, tak hezky zase vyskoč ven," nervózně vytáhla cosi ze zásuvky stolu a natáhla ruku i s česnekem před sebe.

"Děláš si srandu, že jo?" Koukal na ni černovlásek stále tím samým pohledem, který jasně říkal, že ji má momentálně za idiota.

"Nevšimla sis snad, že sem úplně normálně vidět v zrcadlech i výlohách? To všemu, co si kde přečteš?" Zacukal mu mírně koutek úst, když si uvědomil, jak se na něj připravila. Takže trochu se o něj přece jen zajímá.

"Co chceš sakra?! Proč si sem přišel?" Zeptala se podezřívavě, když jí došlo, že se nemá jak bránit.

"Chci aby si se začala zase chovat normálně, budu dělat na tom projektu jestli chceš," navrhl to jako nějakou laskavost a postoupil k ní o krok blíž.

"Já? Jak normálně? Kašlu ti na to, zase sis vymyslel nějakou blbost a teď o na mě zkoušíš, řekla sem ti už jednou, od prvního dne si mi jen lezl na nervy a teď už mě ani nezajímáš Uchiho," otočil se od něj ke dveřím.

"Sakuro!" Prudce sebou trhl a chytil jí za rukáv červené mikiny.

"Nikdy se mi už nepleť do života a nesahej na mě rukama, kterýma si zabíjel!" Vytrhla se mu a probodla ho pohledem, který jasně značil, že to není vtip.

"Cože?" Zůstal překvapeně stát.

"Vím o tý ženský co napadli v parku, jsou toho plný noviny, chceš mi tvrdit, že s tím nemáš nic společnýho?" Přísně si ho změřila.

"Já jí nezabil!" Ohradil se, protože lhát nemělo smysl a ani to dělat nehodlal, mimo Itachiho byla po dlouhé době jediný člověk, kterému nemusel lhát, přesto že ho nesnášela.

"To je omluva? Náhodou, bylo by ti to beztak jedno, kdyby ano!" Vyprskla naštvaně, přijde si sem jako by se nechumelilo a...

Sasuke se nezmohl na jedinou odpověď, věděl, že má z části pravdu a nehodlal se z toho vykecávat, jedno by mu to nebylo, ale pravda, že zabít ji mohl. Přešlápl nervózně na koberci, takhle se neznal ani on sám, chtěl něco říct, jenže dívčin hlas ho přerušil.

"Jsi obyčejný blbe*ek, který se baví tím, že děsí ostatní, pokud si mi sem přišel vyhrožovat, nebo cokoliv, absolutně mě to nezajímá, já jdu dolů a až se vrátím, doufám, že tě tu nenajdu, jinak tě z toho okna vlastnoručně vyhodím!" Pohrozila mu a praštila za sebou dveřmi.

Nebyla si jistá, jestli poslechne, vlastně o tom dost pochybovala. Ani netušila, co by se mu stalo, kdyby ho opravdu shodila z okna. Jediné co momentálně pociťovala byl vztek, jak běžela dolů po schodišti.

"Přestaňte tady ječet, taky chci občas pauzu na spánek!" Zakřičel, když procházela obývákem, ani si to neuvědomovala.

Pokaždé, jí dokázal tak moc naštvat, pomalu si řekla, že doufá, že tam zůstal, aby ho mohla ještě jednou hezky seřvat, za to jak jí hraje na nervy.

Vytáhla z ledničky mléko a sušenky z kredence, pak se vrátil nahoru s naprostou ignorací tázavých pohledů svých rodičů.

Zprudka otevřela dveře z pevného dubového dřeva a už chtěla otevírat i pusu, když k jejímu překvapení zjistila, že v pokoji nikdo dávno není. Nečekala, že vážně odejde. Nečekala to. Byla... zklamaná? Stočila pohled zpět ke stolu, kde nechala ležet zapnutý mobil, posadila se na židli a uskla trochu mléka.

Z ničeho nic mobil vedle ní zapípal, až téměř nadskočila. Překvapeně si prohlédla neznámé číslo na telefonu a pak otevřela zprávu.

"Zítra v půl druhé sraz ve škole, budeme nacvičovat," stálo v textu.

"Cože?" Zmateně přemýšlela co to má znamenat, copak ředitelka vybrala ten jejich nápad na projekt? Vůbec kdo to napsal? Měla dojem, e odpovědi zná, ale radši o tom teď nechtěla přemýšlet, aby nebyla zklamaná.

Vlastně sama nevěděla, jestli je ráda nebo naštvaná, pocity se v ní mísily a praly.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aki-chan Aki-chan | Web | 2. června 2014 v 13:33 | Reagovat

skvelí dielik ,som veľmi rada ,že si pridal pokračovanie tejto poviedky. ohľadom komentárov je to hotová katastrofa  , kedže je teraz skúškové obdobie a na všetkých školách majú študenti samé písomky. Preto ani ja nepridávam tak často poviedky, iba jednu za týždeň. Nelám si nad tým hlavu určite po skončení skúšok začnú čitatelia opäť komentovať musíme to zatiaľ nejako vydržať. Ešte jedna maličkosť ak sa ti bude chcieť tak mi môžeš poslať pokračko  ,spoločnej poviedky ak ho náhodou máš napísané na skype. xD ešte raz úžasní dielik.

2 SasuKe SasuKe | 2. června 2014 v 13:40 | Reagovat

Díky, sem rád že ty čteš a komentuješ vždycky. :3 Jinak s tou povídkou bude problém, protože já se nemám jak dostat na skype, nefunguje vůbec stáhnul sem už několik verzí a nejde zapnout, mám tam rozepsaných víc povídek, takže nevím jak to dělám...

3 Aki-chan Aki-chan | Web | 2. června 2014 v 14:25 | Reagovat

ak máš už pc tak skús treba skype podľa versie programu neviem či máš windows ,alebo niečo iné.Ja mám skype 6.16.0.105 a ide mi to na widows profesionál

4 SasuKe SasuKe | 2. června 2014 v 16:16 | Reagovat

No jako já tam mam i přímo z výroby nainstalovanej skype a nefunuje to...

5 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 15:53 | Reagovat

For the time being, this house is all right for us.
Oh hell!

6 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 14:27 | Reagovat

I did my best to help him in his work.

7 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | 15. července 2017 v 13:35 | Reagovat

You can always count on me for help.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama