Nesahej na květy rukama od krve (SasuSaku) 10 1/2 - Protitah

2. června 2014 v 12:51 | SasuKe |  Nesahej na květy rukama od krve
Spusťte fanfáry! Konečně to pokračování!
A teď vážně, u těch ostatních povídek bude pokračování teprve až budou komentáře, chápeme?


10 - Protitah



"Sasuke nezírej na mě, jako bys spadl z višně! Tvůj sen se splnil, zmizíme odsud a teď pohni, nebo tu ty věci nechám!" Naléhal na něj nervózní Itachi.

Zatím stál černovlasý mladík naproti němu a tupě zíral do chodby před sebou.

"Právě teď máme odjet? Jenže teď já nikam nechci! Musím zítra do školy," honilo se mu hlavou a ani pořádně sám nechápal, proč chce tolik tuhle situaci vyřešit, jelikož pro něj rozhodně ukončená nebyla.

"Já nikam nejedu," vysoukal ze sebe Sasuke.
"To nebyla otázka, o věcech nerozhoduješ ty, říkal sem ti to," připom
něl mu Itachi a rukou pokynul, aby šel balit.

"Jistě, můj názor je ti naprosto ukradený! Ale já se odsud nehnu!" Rozkřikl se mladší, když se konečně probral.

"Uvědomuješ si, že tě ta ženská může identifikovat? Budou ji vyslýchat! Já ji budu vyslýchat!" Rozhodil Itachi rukama, aby si to uvědomil.

"Bude to jen její tvrzení... Jak by mě asi mohla identifikovat?! Nikdo neví, že sem to byl já!" Oponoval mu.
"Někdo tě mohl vidět se vracet! Takový náhody se stávaj! Ve víc jak polovině případů vraha chytíme, dělám to už nějakej ten rok a ty sis ani nezajistil alibi!" Zamítl Itachi všechny jeho pro
testy a postrčil ho ke schodišti.

"Nemůžeš tvrdit, že sem byl s tebou doma?" Napado mladšího z bratrů ve snaze najít řešení.

"Ty si snad na hlavu. Kdyby tě někdo v tu dobu viděl venku, jen by se tím okamžitě ukázalo že lžeme... " Povzdechl si druhý.

"Fajn, je mi to teda jedno, řekl si, že se mám naučit nést následky. V tom přípaě je prostě ponesu, zůstáváme," konstatoval.

"Tím sem rozhodně nemyslel, aby ses nechal zavřít!" Jeho starší bratr vypadal, že si z chvíli nad Sasukeho blbostí vyrve vlasy. Teprve teď se mu ale rozleželo v hlavě, co mu tady říká.

"Počkej, si přece chtěl odjet, ne?" Sasuke za trochu zarazil po těch slovech a opět se mu do tváře vrátil ten duchaprázdný výraz.

"No kdybys to řekl včera..." Znělo to jako výčitka.

"Co se stalo?" Zeptal se starší Uchiha starostlivě, protože takhle Sasukeho obvykle nevídal.

"Nevim, prostě si ze mě nic nedělá, i když to ví," pokrčil trochu nepřítomně rameny.

"Kdo? Co ví?" Vykulil Itachi oči.

"Sakura, že sem upír..." Odpověděl klidně.

"Ví? A ty s jí...?" Nedokončil větu s očekáváním, že to Sasuke udělá za něj.

"Nechal úplně klidně odejít, protože mi řekla, že jí to vůbec nezajímá a nechce slyšet o mojí existenci," podíval se na něj takovým nešťastným zrazeným pohledem.



Starší si to chvíli srovnával v hlavě, protože samotnému mu to nedávalo moc smysl, ale na druhou stranu od začátku věděl, že tahle holka k Sasukemu přistupuje jinak než ostatní.

"Kvůli ní tu chceš zůstat?" Zeptal se opatrně, aby neschytal spršku nadávek jako obvykle.

"Kvůli sobě," odpověděl dotčeně.

"Zdá se jim to podezřelé, budou si to teď hlídat... Příště by tě chytili," snažil se mu soucitně vysvětlit, že to není dobré řešení.

"Tak přestanu! Slibuju! Udělám cokoliv, ale chci tu zůstat," řekl s odhodláním.

"Oba víme, že přestat nezvládneš," zmínil Itachi hořkou pravdu, kterou skrýval do teď

především sám před sebou.

"To nech na mě," odpověděl chlapec a s výrazem raněné zvěře se šinul po schodech nahoru. Pro své vlastní dobro doufal, že to bratrovi rozmluvil a ráno se neprobudí svázaný v autě.


Když se probudil, neměl nejmenší chuť jít ke snídani, jenže věděl, že dneska končí všechna legrace. Především on sám musí brát vážně svoje rozhodnutí. Odhodlaný nechávat si ode dneška patlat do jídla ten hnus studený a konzervovaný sešel ještě v pyžamu dolů.

Itachi zrovna dokončoval omeletu a otočil se na něj od plotny, odkud se linula lákavá vůně snídaně.

"Jdeš na snídani?" Broukl s úsměvem, zatím co Sasuke se sotva zmohl místo odpovědi zamručel a posadil se na židli.

Pravou rukou si podepřel čelo a zavřel oči, jako by řešil celosvětový problém ohrožující lidstvo. Pravda byla, že přemýšlel skoro celou noc a sám nevěděl, co chce teď vlastně dělat. Svět se mu otočil o stoosmdesát stupňů.

"Je ti dobře?" Přejel ho bratr starostlivě pohledem.

"Nikdy mi nebylo líp," konstatoval záměrně nepřesvědčivě a zvedl obličej, aby si prohlédl obsah talíře.

"Nebudeš mě hned mučit?" Překvapivě kontroloval, že je to fakt vajíčko a je teplé.

"První den to neni nutný, mimo to sem na tebe hrdej, jestli to co si slíbil hodláš dodržet," popostrčil před něj příbor. Mladší z bratrů nesdílel ani trochu jeho klidu a nadšení, ale mlčky začal jíst, aby ten dnešek zvládl.

"Jak víš, že to chci vážně dodržet?"

Zvedl obočí po chvilce nepříjemného ticha a koukal, kde se v Itachim to přesvědčení vzalo, když ještě včera mu nevěřil ani nos mezi očima.

"Celou noc chodíš sem a tam po chodbě a něco si brbláš, nejsem hluchý ani pomalejší, nechceš mi už říct, co se stalo?" Zkusil se zeptat i když tomu moc šancí nedával.

Sasuke zapomněl, že jeho bratr všechno slyší, všechno vidí a nikdy nespí, jako by byl kombinací nejhorších mýtických postav.

"Nemá cenu to řešit, chci si to srovnat v hlavě, zatím," vstal od nedojedené snídaně a mířil rovnou ke dveřím.

"Sasuke," ozval se Itachi možná naléhavějším tónem, než bylo nutné, ale potřeboval mu něco důležitého sdělit.

"Jen pro jistotu, kdyby se tě ptali, chtěli vědět co si ten den dělal, nebudu tam smět být tebou, ani tě vidět, jestli na něco přijdou," odmlčel se, "prostě je to moc dlouho, už si nepamatuješ, co si zrovna dělal, je možné, že si šel ven, protože se rád v noci procházíš, ale rozhodně si na nikoho nezaútočil," nadiktoval mu případnou výpověď.

"Jestli mě budou vyslýchat, tak mě stejně zavřou, protože budou vědět, že sem to byl já, ne?" Zeptal se takovým klidným tónem, jako by sázel do loterie, buď to vyjde nebo ne.

"To by tě nevyslýchali, nemají důkaz, pokud budeš podezřelí, musí mít důkaz, proto lidi předvolávají, dokud nenajdou hmatatelná fakta, že si to byl ty, jsi nevinný, tak to funguje," vysvětlil mu bratr, že se zatím nemá čeho bát

"Heh, fajn," dal jasně najevo, že ho to ani trochu neuklidnilo a odešel.



Jen co překročil práh školy, cítil se jako na jehlách, dnes už nedokázal vykouzlit ani ten sebestředný úsměv. S batohem přes rameno uvažoval, co bude až přijde do třídy. Jak se budou chovat? Ne, myslel hlavně na jediné, co Sakura? Co udělá až přijde? Nějak doufal, že nad dveřmi už má dávno připravený kýbl s vodou, nebo že mu nechala odnést lavici na dámské toalety.

Když vešel do třídy, byl však svědkem nezvyklého klidu, jaký si přál už velmi dlouho. Netrvalo dlouho a k jeho lavici se seběhli Temari, Karin a Tenten. Vyjímečně poslouchal co plácají, ale stejně ho to nějak nezaujalo. Brzo přišli Sakura a Ino. Ani jedna se o něj momentálně nezajímala, možná Sakura všechno o včerejšku Ino řekla. Ne, slíbila, že to neudělá, ale možná jí řekla jak si s ní Sasuke jen hraje.

K jeho zklamání a taky zklamání Kiby, dnes se žádné odvetné akce nekonaly. Haruno si sedla do lavice a než se nadáli, začala hodina.

Pozornost všech ostatních ho už vůbec nezajímala, teď pro něj bylo podstatné, že zrovna ona mu jí nevěnuje. Mimo to si pořád přehrával včerejšek. Do zad ho teď hřály teplé sluneční paprsky, obyčejně by vnímal nepříjemný skřehot ptáků tam venku, i když se jejich počet snížil, jak se blížila zima.

Najednou ho napadlo, že jestli ho někam zavřou, možná už tohohle nebude muset být svědkem, protože ven se nepodívá. Nedalo se říct, že zrovna tohle by mu chybělo. S povzdechem se sesunul na židli a oči zamířil někam ke stropu, jeho život nikdy nebyl takhle nudný a otravný jako právě teď. Jak to všechna ta děcka vydrží? To má jít odpoledne jen tak domů a koukat z okna i tam?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aki-chan Aki-chan | Web | 2. června 2014 v 13:22 | Reagovat

začínam ľutovať Sasukeho xD a idem na pokračovanie,super dielik. :D

2 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 20:50 | Reagovat

I have seen this kind of design for the first time.This is unique indeed. It gives you the perfectly punk look. I’ll definitely give these a try.
Oh, how could you?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama