Kdo jsi? II. (SasuSaku)

23. června 2014 v 12:46 | SasuKe |  Kdo si



Vešel do místnosti a všiml si, že je vzhůru. Pomalými klidnými kroky přešel k posteli a přejel ji pohledem. Byla opravdu hezká, to musel uznat, jenže jeho dívky v tomhle ohledu nikdy moc nezajímaly. "Jak se cítíš? Nebolí tě nic?" Začal ji zasypávat otázkami a pozorně si ji prohlížel, jestli není ještě někde zraněná, nebo si nějak neublížila, když se snažila posadit. Chvíli přemýšlel, jestli ji má poslat pryč, až bude v pořádku, nebo jí dovolit chvíli zůstat, ale nakonec tyhle otázky odsunul na později. Teď ho zajímalo, co se mohlo stát. Protože holku v bezvědomí nenajdete každej den

Do izby vstúpil mladý muž približne rovnako starí ,ako ja. Zastavil sa vedľa postele a začal ma prepaľovať svojimi očami,ktoré boli krásne, ako tá naj temnejšia noc. Jeho vlasy mali rovnakú farbu ,vzadu ich mal ,ako keby naježené. Vyžarovalo z neho niečo veľmi zvláštne čo sa nedá ani slovami opísať. O chvíľku spustil na mňa milión otázok a ja som sa snažila aspoň niektorú z nich zachytiť aby som mu mohla na ne odpovedať. Zhlboka som sa nadýchla a pokúšala som so svojich úst vypustiť aspoň nejakú súvislú vetu no hlas sa mi zadrhol no o chvíľku to prešlo . Ako ťažko sa mi odpovedalo trieštenie hlavy nechcelo prejsť ...no o pár sekúnd sa z mojich úst ozvalo.

,,Dá sa to len ma všetko bolí.´´ ,,Mám pocit ,ako keby sa moja hlava ,mala rozletieť na miliardu kúskov.´´ Bolestivo som sa za ňu chytila a svoj pohľad zapichla na svoje nohy..no ťažila ma otázka kde to vlastne som, ako som sa sem dostala. Zdvihla som svoj pohľad ...nabrala všetku odvahu,akú som mala a zahľadela sa do neznámych oči. ,,Môžeš mi povedať ,ako som sa sem dostala a kde to vlastne som?´´ On ma opäť prepálil svojim uhrančivým pohľadom až mnou prešla zimnica,celé moje telo sa zachvelo a on sa na mňa zvláštne pozrel.




"Ležela si na loučce uprostřed lesa, vzal sem tě sem, bydlím tu," konstatoval jsem a zmateně si jí prohlížel. Zdála se dost zmatená. Zajímalo mě, jestli si vůbec něco pamatuje. "Dělám dole čaj, tak ti ho přinesu. Ty si nepamatuješ co se stalo? Ale co bylo předtím, než ses dostala k tomu lesu víš, ne?" Pokládal jsem jí další otázky. Vlastně jsem sám ani netušil, co bych měl v takové situaci dělat, mám s ní jít na policii? "Protože víš, nikdy jsem tě tu neviděl," dodal jsem tiše a přešel k oknu, kde jsem roztáhl fialový, hedvábný závěs. Můj pohled padl na nebe za oknem, napadlo mě dát jí nějaké léky na bolest, ale ty jí donesu až s čajem.

Do kelu ,ako som sa dostala na lúku? Prečo si neviem nič v hlave vybaviť? Mám v nej úplne prázdno ,ako keby mi ju niekto vygumoval. Skúšam si spomenúť aspoň na svoje meno, no nejde mi to. Hlava ma začala ešte viac bolieť ,ako predtým. Chytám sa za ňu , pokúšam sa aj napriek tej hnusnej bolesti z nej niečo dostať ,no moja snaha veľmi rýchlo troskotá. Radšej s tým prestanem,v ten moment bolesť mierne ustúpila. Z hlavy si dám dole ruky,ktoré voľne spustím k telu. Je na čase mu odpovedať..neustále ma prepaľuje pohľadom. Až mi po tele behá zimnica. No o chvíľku sa otočil,išiel k závesu,ktorí odtiahol,pozrel sa von oknom. Slnko ho hladí po jeho havranych vlasov. Bledej zamatovej pokožky. No v jeho žiari vlasy vyzerajú ,ako keby mali nádych tmavo modrej,vyzerá naozaj krásne. No to je teraz vedľajšie. ,,Ide o to,že nemám tušenia ,ako som sa dostala na tu lúku.´´ ,,Ani to čo bolo predtým,vlastne mám v hlave úplne prázdno,keď si chcem na niečo spomenúť ,tak mám pocit ,ako keby mi mala hlava rozskočiť.´´ ,,No som ti nesmierne vďačná,že si ma tam nenechal ležať.´´ ,,Ak ťa môžem poprosiť o nejakú pilulku od bolesti.´´ ,,Vieš ide o to,že nerada by som ťa otravovala,alebo také niečo.´´ ,,Ihneď ,ako to bude možné odtiaľto vypadnem.´´ ,,Ale ešte predtým by som rada poznala tvoje meno ak ti to nevadí?´´ Pokúšala som sa aby môj hlas znel čo najviac vyrovnane ,no neviem či sa mi to podarilo tak ako som chcela. Aj keď ho poznám iba pár minút ,mám pocit ako keby som ho poznala odjakživa. No nič nechcem byť nikomu na obtiaž a radšej sa poberiem preč. No zatiaľ ostávam naďalej sedieť na posteli a čakám na jeho prípadnú reakciu.



Prohlédl jsem si ji pořádně od hlavy k patě, určitě nevypadala, že je v pořádku. Spíš měl dojem, že je naprosto mimo a co nevidět možná znovu zkolabuje. Nějak sem se zase myšlenkami odebral naprosto jinam, dokud se nezeptala na jméno. "Ehm, Sasuke," odpověděl jsem krátce, vůbec sem netušil, proč jí to zajímá, já na jejím místě bych se spíš zajímal o svoje zdraví. "Takže, no..." Chtěl jsem něco říct, ale nějak sem nevěděl co, totálně mě opouštělo jakékoli racionální myšlení, spíš sem měl potřebu zůstat tam tak stát a zírat do jejích uhrančivých očí několik dalších hodin... "Ehm, tak teda," pochodil hlavou, když mu došlo jak divně tady na ní kouká. "Donesu ti teda něco na bolest... Napadlo mě, až ti bude líp... Co tvoje rodina? Nechceš jim zavolat zatím? Nebo... si nevzpomínáš vůbec na nic?" Zamyslel se, tohle by asi fakt mohl být problém. "Náš u sebe nějaké doklady?" Napadlo ho za chvíli. Vážně neměl zkušenosti s něčím takovým a nevěděl pořád co teď dělat. "A klidně odpočívej, nikdo tě odtud nevyhazuje," řekl, aby ji uklidnil, protože nevypadala, že by se teď zvládla zvednout a pokojně odejít domů.



Hľadela som mu rovno do jeho temných oči , no tie jeho ma tak zvláštne prepaľovali až mnou prešla jemná triaška. O chvíľku mi aspoň povedal svoje meno, takže Sasuke … hmm veľmi krásne meno , hodí sa k nemu. No v duchu potrasiem hlavou aby som začala myslieť na niečo iné omnoho dôležitejšie. ,, Budem ti veľmi vďačná za nejaký liek.´´ ,, No ohľadom rodiny nemám taký pocit ,žeby som mala niekomu chýbať.´´ Pozriem sa na seba možno v oblečení mám nejaké doklady o svojej totožnosti , ale mám oblečené iba tričko ,ktoré je dosť na mne veľké. ,, Sasuke ty si ma prezliekol ,lebo podľa toho , ako ma bolí celé telo určite som mala svoje oblečenie dosť poškodené.´´ ,, Ak áno , možno v ňom sa nájdu nejaké papiere o mojej totožnosti.´´ Opäť spojím náš oční kontakt až cítim ,že ma zahaľuje neznáma horúčava.



"Pravda, podívám se," odpověděl klidně. Trochu ho zamrazilo při faktu, že ji převlékl. Ani se ale snad nezlobila. Odešel dolů, aby jí donesl nějaký ten lék, přece jen jí asi není úplně dobře, uvažoval co řekla, nikdo komu by měla chybět. To nejsou zase tak moc odlišní, jenže třeba si jen vážně nevzpomíná, možná má dočasnou ztrátu paměti. Vzal rovnou i její oblečení a začal ho prohledávat. Našel peněženku a naštěstí v ní zjistil i jméno z kartičky do knihovny. Usmál se a vzal ji nahoru sebou. Podal jí léky a pak přivřel oči. "Takže bohužel stále nevíme, kde například bydlíš, ale aspoň už nejspíš víme, jak se jmenuješ.....Haruno Sakura," podal jí oranžovou kartičku. Chvíli tam tak postával, než si odkašlal, aby znovu promluvil. "Napadlo mě, kdybychom se vrátili na to místo, až budeš schopná, možná by sis na něco vzpomněla..." Přelétl ji tázavým pohledem.



Hľadím na ten kus papiera , kde je údajne moje meno ,ale asi to tak naozaj bude. Aspoň ,že viem ,ako sa volám no zbytok si neviem vôbec vybaviť. Možno to tak nakoniec bude najlepšie , ale čo keď sa to tak mala nakoniec stať aby som na všetko zabudla? Je možné ,že moja minulosť je taká pochmúrna , že môj mozog sa sám zablokoval ,ako počítač? Niekedy je najlepšie na bolestivé spomienky proste zabudnúť ,ale teraz by som bola vďačná , ak by som vedela či niekde existuje nejaká osoba na ,ktorej mi záleží , alebo niekomu na mne. Sasuke má v jednom pravdu ak nazbieram aspoň trošku síl určite pôjdem na to miesto kde ma našiel . Možno tam sa mi v mojej mysli niečo povedomé objaví. Nakoniec som kartičku odložila na stolík . Čiernovlasý mladík mi spolu s liekom podal aj pohár čistej vody. Liek som si vložila do úst a zapila ho poriadnym dúškom osviežujúcej tekutiny. Sklo som mu vrátila a on ho položil na noční stolík , ktorí bol vedľa postele. Zdvihla som svoj zrak a pozrela sa mu do jeho očí . Hups asi čaká kedy mu aspoň niečo poviem a ja mlčím ,ako ryba. ,,Sasuke arigato za liek a na to miesto sa určite pôjdem pozrieť ,len ma tam budeš musieť zaviesť.´´ jeho pohľad sa zmení no neviem ho bližšie špecifikovať v tom ma napadlo nebude vadiť jeho rodine ,že do domu priviedol úplne neznáme dievča? ,,Sasuke mám na teba otázočku .´´ no nečakám na jeho odpoveď a ihneď ju so seba vysypem. ,,Nebude tvojej rodine vadiť , že si im do domu priviezol cudzinca?´´
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Mayu Uchiha Mayu Uchiha | 24. června 2014 v 13:23 | Reagovat

Paradní dil už se těším na pokračování

2 Mayu Uchiha Mayu Uchiha | 24. června 2014 v 13:33 | Reagovat

[1]: ja se na něj dívam od 12 let a vem si že je mi 21 a pořád mě to baví a vymejšlím ruzne věci na naruta však se zeptej Aki společně s ní píšeme itasaku :D jen je menší problem že mám rozbyty noťas a i Ipad tak se dala pauza

3 Janča Janča | Web | 24. června 2014 v 18:50 | Reagovat

keď som začala čítať začiatok, uvedomila som si, že už nemám ani poňatia o čom presne to bolo :D ale inak skvelý diel, len som zvedavá, čo Sasuke odpovie na poslednú otázku ;) že či sa idete držať toho, že jeho rodičia zomreli alebo ich zakomponujete do poviedky ;)

4 SasuKe SasuKe | Web | 24. června 2014 v 19:38 | Reagovat

[3]: Jo no dost jsem to pokračování zdržoval, moje chyba ^^

5 Hin Hin | Web | 24. června 2014 v 20:11 | Reagovat

super dielik, teším sa na ďalší :) ten koniec ma dostal do kolien :D Cudzinec :D

6 Misha Misha | E-mail | Web | 25. června 2014 v 18:48 | Reagovat

božííí dílek...líbí se mi, jak je Sasuke starostlivý...má docela normální povahu v této povídce a to se mi moc moc líbí ;-)...zajímavě ukončené...jak mu Sakura dla tu otázku...ohledně rodičů...už se těším na pokračování :-)

7 ~Nana-chan ~Nana-chan | Web | 26. června 2014 v 12:17 | Reagovat

Poviedka veľmi dobrá, ale mali by ste si dať pozor na to, v akej osobe to píšete ;)
Inak, skvelé! Chválim :3

8 peering peering | Web | 7. června 2016 v 18:32 | Reagovat

rychla pujcka olomouc :-(

9 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 19:07 | Reagovat

Instead of working hard, he spends time building castles in the air.
I know how you feel.

10 Rrepair lFow Rrepair lFow | E-mail | Web | 29. května 2017 v 10:57 | Reagovat

Why does she keep all those things she never uses? — She is a pack rat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama