Dva večery a dvanáct let pro Hokageho Epilog

17. února 2014 v 16:13 | SasuKe |  Dva večery a dvanáct let pro Hokageho
Je to krátký a možná trochu divný, ale tak nemusíte to číst, komu se ten konec líbil jak byl.



Naruto ležel na lavičce a nechal sluneční paprsky, aby ho lechtali na tváři. Kdysi tu sedával se Sakurou, ale časy se změnily...
"Reito! Hned to pust!" Ozvalo se zevnitř jejich domu, blonďáček pootevřel oko, když zaslechl dusot a v tu chvíli už cosi nezbedného zalézalo pod lavici na které seděl. Zašátral rukou a za tričko vytáhl malého tříletého chlapce, který se na něj zubil.

"Nezlob maminku," napomenul ho a začal lechtat.
"Jako malí," povzdechla si Hinata, když se objevila ve dveřích.
Ano, hodně se změnilo. Od doby kdy se Sasuke vrátil za Sakurou do Konohy uběhly čtyři roky.
"A Reina?" Zeptal se blonďák ležící stále na lavici.
"Spí," odvětila dlouhovláska a vzala do náručí chlapce se zlatavými vlásky.
"Zvláštní, pořád by jen spala a jedla, zatím co Reita dělá jen binec," konstatoval se smíchem.
"Co na to říct, oba jsou po tobě," zacukal Hinatě koutek.
"Už máš uvařeno?" Zeptal se Naruto, když pomalu vstával.
"H-hai!" Odpověděla rozpačitě Hinata a hodila pohled směrem k plotně.
"Tak nech dvojčata a jdeme se najíst, odpoledne zkrotnou," prohlásil a hrnul se ke stolu.

Byly dvě hodiny, dvojčata seděla na trávníku a devastovala ho, Naruto připravoval něco na grilu, Hinata seděla za stolem a zašívala ponožky.
"Naruto!" Ozvalo se najednou od brány a blonďáček zbystřil, spatřil růžovovlásku s jejím manželem a synem.
"No konečně!" Prohlásil a hrnul se jim otevřít.
Sakura ho objala a pak už mířila k Hinatě i s košíkem, ve kterém měla nejspíš občerstvení. Zatím Naruto něco zaujatě vykládal Sasukemu a ten si o tom zjevně myslel své.
Naoki mlčky vešel a sedl se vedle matky, zůstal tak v klidu, dokud se k němu nepřihnala dvojčata a nezačala ho tahat za kalhoty.
Chlapec je přejel vážným pohledem, opřel se zády o lavičku a vůbec se mu pozornost dětí nezdála.
"Jděte si hrát," pokusil se je odehnat.
"Naoki nii-chan, my si chceme hrát s tebou," zažadonil chlapec a Sakura hodila na svého syna milý úsměv.
"No jo," protočil oči v sloup, hlasitě si povzdech a nechal se tahat dětmi.
"Netvař se tak, když budeš hodný, můžeš k nám zítra pozvat Kazumi na oběd," mrkla na něj Sakura.
"Mami! Ani mě nehne!" Nahodil uražený výraz a radši ty dva vedl co nejdál.
Když si ty dvě všimly, že kluci se chytají na další přátelský souboj, ve kterých si už pomalu počítali vítěství a prohry jako Gai s Kakashim, navíc vždycky končily zničením širokého okolí, vyměnily si soucitné pohledy a odebraly se dovnitř.
Blonďáček a černovlásek stáli naproti sobě, uplynulo hodně času, zejména od doby, kdy se takhle potkali poprvé, ale nikdy není nic ztraceno. A Naruto? Od té doby se hodně změnil, splnil se mu jeho sen, aby ho všichni uznávali, aby ochraňoval vesnici, aby pomohl svým všem kolem sebe, ale zjistil, že to nejdůležitější jsou lidé, kteří stojí při vás od začátku do konce, klidně i dvanáct let nebo raději celý život.
Otočil se a hodil ještě letmý úsměv ke dveřím, kterými prošla Hinata.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 kisa-uchiha kisa-uchiha | Web | 18. února 2014 v 19:12 | Reagovat

pekné epilóg, síce krátky, ale mne to nevadí :) peken si to napísal :)

2 SasuKe SasuKe | Web | 19. února 2014 v 5:27 | Reagovat

Nechtělo se mi tam psát hlouposti, tak radši krátký.

3 Aki-chan Aki-chan | Web | 19. února 2014 v 15:07 | Reagovat

Fakt sa ti vydaril a vykúzlil si mi úsmev na tvári, čo sa len tak ľahko niekomu nepodarí.
Ako som ti minule spomínala chcem čo najskôr nejaké kapitulovky dokončiť preto pridávam tak často. xDD
Ináč pre info  keď som s blogom začínala tak som poviedky pridávala každý deň :-D
Na blogu mám asi už šesť kapituloviek dokončených a ďalších 6 rozpísaných ,keď počítam aj tu našu spoločnú.:-3

4 SasuKe SasuKe | Web | 19. února 2014 v 19:56 | Reagovat

Obdivuju, kde na to bereš čas psát každý den...

5 Aki-chan Aki-chan | Web | 19. února 2014 v 20:29 | Reagovat

[4]: To bolo zo začiatku  blog mám už rok,teraz už nepíšem každý deň a mám čo robiť aby som stihla aspoň každý 4 deň niečo pridať. :-D

6 Raduš Raduš | E-mail | Web | 20. února 2014 v 16:00 | Reagovat

No tak poviem to takto.. Jedna z najlepších poviedok, čo som kedy čítala. Vieš väčšina autorov/autoriek, keď píše poviedku na pár Sasusaku, tak tam vytvoria Sasuke, ktorý je veľmi sladký, jemný, atď. Nehovorím, že to je zlé, ale ja si ho proste nikdy nedokážem tak predstaviť. :D Vždy vidím iba chladného, sexy, akokeby neprítomného Sasukeho, takže je to dosť ťažké! :D Ale ty si mi vyčaril úsmev!! :D Naozaj, takto ako si ty opísal Sasuke v celom príbehu, tak by som si vedela predstaviť. Túto poviedku som si chcela prečítať už dávno, ale keď som dala 1. kapitulu, myslela som, že je to poviedka na pár Narusaku (vlastne aj bolo, ale ja som myslela, že bude aj koniec Narusaku), tak som to vypla, pretože ja čítam jedine Sasusaku :P Ale včera večer som si prečítala epilog a zistila som, že na konci je vlastne Sasusaku! Tak som to hneď zapla a šla čítať. Teraz mi asi neuveríš, ale ja som tu poviedku čítala v noci! :D Asi od nejakej pol jednej do tretej :D :D :D Vieš, tablet pod paplónom a čítam :D :P No, ale fakt, že jedna z naj poviedok! Keď som už čítala 9. kapitolu, tak som premýšľala, že predsa to je už predposledná kapitola, ako to chce vykresliť, že Sakura bude so Sasukem?? :D :D :D A taktiež keď sa s Naokim už začali diať tie veci a Kakashi sa rozprával so Sakurou, tak... :D :D :D Ja som si aj myslela, že sa z neho vykľuje Sasukeho syn a bude mať Sharingan!!! :D :D :D :D Naozaj, fakt som si to myslela! Ale potom tam Kakashi čosi povedal, že je to Narutov syn alebo niečo také, tak som si povedala, že asi to nebude tak ako si myslím... No keď mu tam povedali, že je to Sharingan tak som sa v duchu začala smiať, že som mala pravdu :D Alebo príšerne som sa smiala (no nie ako nahlas, všetkých by som zobudila), tie Sasukeho reakcie, keď zistil, že Sakura má syna :D :D Ja viem, asi to nebolo, až také smiešne, ale pre mňa príšerne!! :D :D :D A potom, keď došiel k Sakure, že všetko je ok, nehnevám sa a naraz treskol do stola a začal nadávať :D :D Ano, teraz si možno myslíš, že som divná, ale mne to prišlo príšerne smiešne :D :D :D No dobre, neviem či si to dočítal až sem, či som ťa neunudila mojim slohom :D, ale ak áno, tak by si si zaslúžil veľkú medailu za túto poviedku :) Ďakujem za skvelé čítaníčko :3 :)

7 Nat  .lFow Nat .lFow | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 10:46 | Reagovat

He knows this town from A to Z.

He bought this car on the spur of the moment, now he regrets it.

8 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 15:48 | Reagovat

He made fun of her German accent.
Joy, happiness

9 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 14:23 | Reagovat

I wanted to try it but got cold feet.

10 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | 17. července 2017 v 6:10 | Reagovat

Why does she keep all those things she never uses? — She is a pack rat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama