Nauč mě líbat, nauč mě milovat 18 (ItaSasu)

27. listopadu 2013 v 11:54 | Sasuke |  Nauč mě líbat, nauč mě milovat
Tak jo KONEČNĚ, mám poračování ˇ^ˇ *patřičně hrdý*. Odpustím si tentokrát všechny ty obvyklý kecy, už to začíná bejt trapný a rovnou to sem dám... jo a jestli myslíte, že to po sobě hned před vydáním čtu tak nečtu, to byste se vůbec toho pokračování nedočkali... xD Mimochodem blog zlobí a to vážně hodně, podívejte se na datum a hodinu přidání, je osm večer a pořád to nenaskakuje na hlavní straně. =.="
VAROVÁNÍ - YAOI, INCEST 18 +



18 - Konec a Začátek


Sasuke se nadzvedl, aby mu hluboce pronikl jazykem do úst. Měl pocit, že je pro něj tohle jako droga, které nebude mít nikdy dost.
Pokaždé, když si byli takhle blízko, cítil se jako v jiném světě, kde jsou jen oni dva.
Itachi z něj stáhl tílko a rty se přesunul na jeho hrudník. Začal jazykem dráždit jednu z jeho bradavek. Sasuke prudce vydechl a posadil se.
Bratr mu jednu ruku obmotal kolem pasu, aby si ho přitáhl kousek blíž a pak mu druhou nečekaně zajel pod kalhoty, pod kterými nic neměl.
"Mmmh!" Mladší tohle nečekal, prudce se předklonil a opřel si hlavu o Itachiho rameno a krk. Ten si nemohl nevšimnout jeho obličeje.


"Tehdy si tak nerudl, co?" Narážel na předchozí událost, kdy spolu spali.
"S-sklapni... ..to protož-že jsem věděl, že si to n-nebudeš moc pamatovat," vysoukal ze sebe trhaně. Měl co dělat, aby se vůbec udržel, když mu ruka začala zpracovávat jeho chloubu.
Využil té pozice a přisál se Itachimu na krk, opečovával ho jazykem a občas skousl. Bratr mu jezdil druhou rukou po zádech a něžně ho hladil, jenže Sasuke se neudržel moc dlouho.
Za chvíli z Itachiho jednoduše strhl překážející košili, aby se mohl natisknout na jeho dokonalé tělo.
"Sasuke!" Řekl na oko vyčítavě, když viděl, že mu bratříček urval asi dva knoflíky.
Co víc, Sasuke mu zatlačil na ramena, aby ho dostal na záda a naklonil se nad něj.
"Nějakej iniciativní najednou," dal si starší ruce za hlavu a s pobaveným výrazem sledoval, co bude dělat.
"Musíš to komentovat?" zrudl až za ušima. Itachi se tedy rozhodl ho nemučit a přitáhl si ho za bradu k sobě. Nejdřív si chvíli pohrával s jeho spodním rtem a díval se mu přímo do očí a pak se jejich rty spojily v dlouhém polibku.
Sasuke se jednou rukou opíral a druhou se pokoušel sundat si kalhoty, jelikož už mu v nich bylo vážně těsno. Když se mu to podařilo, Itachi si ho posunul, aby na něm obkročmo hezky seděl, jednou rukou mu přejížděl stále ve spodní části zad a druhou začal znovu zpracovávat jeho úd.
Sasuke jen tiše, slastně zavzdychal a snažil se držet, jelikož mu v téhle pozici bylo pořád dost trapně. Navíc Itachi se zdál celkem v klidu, najednou ho napadla hloupá myšlenka. Co když to dělá jen kvůli němu a vlastně sám ani nechce? Teď asi nebyla nejlepší chvíle to rozebírat.
Najednou ho ale bratr vyděsil, když mu ukazováčkem zatlačil na konečník.
"Ne!" Cukl sebou a pak uhnul očima, když si uvědomil, že to asi trochu přehnal.
"N-nemusíme zase hned zajít tak daleko," vysoukal ze sebe.
"Bojíš se?" Upřel na něj bratr pohled svých klidných temných studánek.
"Ne! Jenom... Jsem… Pak hrozně unavený a vyčerpaný," vymyslel tu nejblbější odpověď, co ho mohla napadnout. Došlo mu, že ze sebe udělal totálního pitomce. Tolik se o Itachiho snažil a teď se s ním bojí vyspat. Jenže pořád měl v paměti živě vryté, jak skončil minule.
"Navíc, ty tohle taky určitě ještě nechceš. Sám jsi to říkal, potřebuje to čas, nejsi zvyklý mít něco s klukem," snažil se z toho vymluvit a zároveň si nenápadně oťukával, jak na tom Itachi je.
"V tom není ten problém. Jen nechci nic zkazit, nevadí mi, že jsi kluk," pohladil ho po tváři a donutil se na něj podívat.
"Měl jsem pocit, že se ti to až tak moc nelíbí," řekl trochu ztrápeným tónem.
Místo odpovědi ho chytil rukama kolem boků, aby ho přidržel a pak se pod ním zavrtěl, aby si Sasuke všiml.
"Myslim, že tohle mluví samo za sebe, ne?" Usmál se. Jeho bratr vážně nechápal, jak může o všem tak klidně mluvit, on sám se hrozně styděl, ale když cítil, jak ho zespoda něco tlačí, bylo mu hrozně trapně při tom, jak se vymlouval.
Itachi se naklonil a začal jazykem opečovávat kůži na jeho hebkém krčku. Pak mu olízl ušní lalůček a nasadil tón dravé šelmy: "Kdybych mohl, už dávno bych byl v tobě," zašeptal.
Sasuke nechápal, jak to dělá, ale štvalo ho, že říká tyhle věci, které ho samy o sobě vzrušovaly. Dokonce to v něm vyvolalo dojem, že i on sám to chce.
"Jenže já," na okamžik se odmlčel, "se prostě bojím. Minule to hrozně bolelo a já nevím, jestli to zvládnu vydržet," řekl polohlasně.
Itachi se při té myšlence musel kousnout do jazyka. Vážně mu tolik ublížil? Teď se toho kvůli němu bude bát.
"Promiň, ale neboj se, budu opatrný a bude se ti to tentokrát líbit, slibuju," ujistil ho.
Sasuke trochu nervózně přikývl i když se bál. Prostě si řekl, že to musí vydržet.
Itachi ho položil na postel a sáhl pro něco do šuplíku. Sasuke se bál, zavřel oči a slíbil si, že tentokrát před ním nesmí brečet.
Nejprve ucítil několik motýlích polibků na podbřišku a pak se bratrovy rty přesunuly níž. Obkroužil špičku jeho penisu a olízl po celé délce. Sasuke se znatelně zachvěl. Najednou ucítil něco studeného, jak do něj proniká. Překvapivě to šlo celkem hladce a příliš nebolelo.
Otevřel oči a tázavě se podíval na sourozence.
"Neboj se ničeho a lež, už mám v tobě dva prsty, tak hlavně zůstaň uvolněný," usmál se, naklonil nad něj, malinko si ho přitáhl za zátylek a políbil, zatímco v něm začal rukou trochu pohybovat a roztahovat prsty. Sasuke poslechl a pokusil se soustředit na něco jiného. Obmotal bratrovi ruce kolem krku a opětoval jeho polibky. Tu a tam mu tiše zavzdychal mezi rty. Za chvíli si všiml, že se pohybuje sám proti jeho prstům. Rozhodně nemohl říct, že by se mu to teď nelíbilo.
Itachi se přeorientoval pro změnu na jeho krk a kousl ho kousek pod ucho, aby ho slyšel hlasitě zasténat. Sasuke po té malinko zrudl. Na tohle si hned tak nezvykne. Pořád si nebyl jistý, co má dělat a ze všeho se cítil nervózně. Naproti tomu si ani nevšiml, že Itachi přidal třetí prst a zasouval je trochu hlouběji.
Jeho bratr byl o něco pozornější a poznal, že Sasuke se pořád úplně neuvolnil.
"Na co myslíš?" Přejel mu dvěma prsty přes rty a donutil je pootevřít.
"Já jen - promiň, že mi to moc nejde," řekl provinilým tónem.
"Hlupáčku," dal mu Itachi polibek na čelo a pak nečekaně začal jazykem dráždit jednu z jeho bradavek. Sasuke zavřel oči a přerývaně vydechoval, přitom pohyboval naprosto instinktivně pánví proti Itachiho ruce.
"Tak už t-to udělej," zakňučel prosebně, jako by mu tohle nestačilo.
"Co přesně máš na mysli?" Zeptal se Itachi a zvedl jedno obočí, protože nemohl uvěřit, že by to Sasuke chtěl.
"Ty víš..." O hodně to upřesnil.
"Nevím," trápil ho zcela úmyslně a ještě trochu změnil úhel pohybu.
"Mmgah!" slastně vydechl. Nadzvedl se a naklonil k jeho oušku.
"Prost-tě m-mě konečně ošukej," řekl trochu výhružným tónem mezi nádechy.
"Když chceš," vítězně se usmál, hrozně se mu líbilo, jak dokázal Sasukeho vzrušit. Nikdy by ho ani nenapadlo si takhle bratříčka představovat. Vytáhl ruku a rozepnul si kalhoty. Mladšímu Uchihovi došlo, že tohle měl asi taky dělat on, připadal si trochu neschopně, že jen tak ležel a pozoroval bratra. Vlastně nechal všechno na něm.
Za chvíli Sasuke ucítil, jak to něj začal pronikat. Nejprve cítil jen tlak a i když na to šli opatrně, za chvíli i bolest. Když hlasitě bolestně sykl, Itachi se zarazil a hned přestal.
"Možná bysme to neměli hned dělat, jestli je to ještě moc násilný," řekl opatrně.
"To je dobrý," ujistil ho bratr a tak opatrně pokračoval. Poprvé za večer bylo i na něm vidět, že už se nemůže udržet klidným. Ten pocit být uvnitř mu roztřásl celé tělo, už byl víc jak v polovině, ale viděl, jak se Sasuke kouše do rtu, aby to vydržel a bolestně křiví obličej.
"Vážně nemusíme," přejel mu starostlivě po tváři.
Mladší ho za ruku chytil a zadíval se mu do očí.
"Prosím," zašeptal.
Itachi vůbec nechápal o co mu jde, bylo znát, že ho to musí dost bolet, když to ani nedokázal skrýt, ale stejně nechtěl přestat.
"Mohl bych ti ublížit a to nejde," vysvětlil mu a zdálo se, že se chystá přestat, když mu Sasuke dal nohy kolem boků a sám se na něj narazil. Za pár vteřin se mu do očí nahrnuly slzy. Byl připravený, že ho to bude bolet, ale nevydržel to, jak si představoval. Konečně ale slyšel Itachiho hlasitě zasténat, protože tohle opravdu nečekal. Když konečně trochu vydýchal ten náhlý úžasný pocit a potlačil nutkání začít hned přirážet, sklonil se Sasukemu a začal mu otírat slzičky.
Když se na něj skrz nával slané vody podíval, viděl jen jeho starostlivý výraz.
"Blbečku, máš být opatrný," zašeptal starší Uchiha, nikoli však vyčítavě a prohrábl mu rukou vlasy.
"Předtím to bylo horší, tohle bude v pohodě, nechtěl jsem abys přestal," odpověděl Sasuke, rukama se ho chytil kolem krku a pevně se k němu přitiskl.
Itachi ho objímal a jednou rukou vískal ve vlasech. Trpělivě čekal, až se uvolní, aby ho nezranil.
Za chvíli se v něm pohnul a když Sasuke nejevil žádné známky větší bolesti, změnil trochu úhel.
"Ahah!" Vydralo se Sasukemu z úst a jeho bratr spokojeně přimhouřil oči.
"V-ážně tě..........miluju," řekl mladší třesoucím hlasem a zhluboka dýchal.
"Já vím, já tebe taky," políbil ho na rty a následně se do nich začal náruživě dobývat, přitom začal přirážet.
Sasuke nebyl ani schopný cokoli dělat, jen slabě odpovídal na jeho polibky a poddával se všem pocitům. Bylo to úplně jiné než minule a přál si, aby to hlavně nebylo naposledy. Vycházel mu boky vstříc a za chvíli hlasitě sténal.
Itachi sjížděl polibky po jeho krku a občas lehce zavadil o jemnou kůžičku zoubky. Cítil, že se už rychle blíží vrcholu a za několik okamžiků silně skousl a zatnul nehty do jeho boků.
Sasuke hlasitě vydechl a za chvíli vyvrcholil taky. Itachi se chvíli vydýchával položený na jeho těle a pak se svalil vedle něj.
Sasuke jen ležel a hned se mu začalo chtít spát. Itachi se k němu naklonil a políbil ho na čelo.
"Ještě neusínej, co sprcha?" Řekl, ale jeho bráška jen nesouhlasně zakroutil hlavou a dál ležel.
"To chceš zůstat tady?" Divil se trochu Itachi.
"To vadí?" Byl najednou Sasuke úplně vzhůru a otočil se ke kraji postele, že teda půjde.
Itachi se bleskově zvedl, stáhl si ho k sobě na klín a pevně kolem něj obtočil ruce, jako že ho nikam nepustí.
"Jasně, že nevadí, jsem rád, že tě budu mít u sebe," spojil jejich rty v dalším dlouhém polibku, Sasuke si na něj obkročmo sedl a najednou ucítil jak z něj něco vytéká. Celý zrudl a vyskočil, cítil se hrozně trapně.
Nečekaně ho starší stáhl za ruku zpět do postele na záda, lehl si na bok vedle něj a bříšky prstů mu přejížděl po odhaleném hrudníku až k podbřišku a zpět.
"Jsi vážně dokonalý," řekl zamyšleně.
Sasuke nechápal co tím myslel, vždycky si připadal dokonalý, ale ne v porovnání s ním. Teď se cítil spíše neschopně a nezkušeně. Vůbec si neuměl představit, že by on měl dělat všechny ty věci, stačí je stěží vnímat.
Itachi přes ně přehodil deku a usínajícího sourozence si přitiskl do náručí. Byl roztomilý, když takhle usnul, ještě chvilku ho sledoval, než šel sám spát.

Ráno se vzbudil první Sasuke, z části to bylo příjemné probuzení v Itachiho objetí, na druhou stranu zjistil, že mu asi chvíli potrvá, než to rozchodí. Jak se začal vrtěl, vzbudil i bratra. Ten se jen tajuplně usmál, když se mu zadíval do očí a pohladil ho po vlasech.
Namísto přání dobrého rána se k němu mladší naklonil a jemně mu v polibku skousl spodní ret jak to odpozoroval.
"Itachi, já nechci do školy, nechci od tebe," řekl trochu smutně a otráveně a položil si hlavu na jeho hrudník.
"No to přežiješ," zasmál se starší.
"Bych teda neřekl," zatvářil se ztrápeně a začal mu kreslit prstem po kůži pomyslná kolečka ke kterým upíral zrak.
"No tak, Sasu vstávej," pobídl ho.
"Ale ve škole za tebou přijdu o přestávce, budeš mi chybět a taky počkáš a odvezeš mě domů," diktoval si mladší Uchiha.
"Čekat budeš spíš ty, dneska mám o hodinu víc," upozornil ho Itachi a zamířil do koupelny.
Mladší ho následoval a něco si přitom spokojeně broukal.

Jen co Itachi vlezl do sprchy, bráška už se na něj zezadu přitiskl a jemně ho políbil na krk.
"Vážně chceš jít do školy?" Zakňoural.
"Sasuke, to je bez diskuze," uzemnil ho a vychutnával si horkou tekoucí vodu. Samozřejmě neustále přerušovanou útoky mladšího bratra na jeho tělo.
"Původním účelem bylo vysprchovat se, jenže ty si nedáš pokoj," upozornil ho po patnácti minutách, kdy začala docházet teplá.
"To teda promiň," zahrál Sasuke něco jako uražený výraz a vylezl.
"Jdu se oblíct a udělat snídani, užij si to," zavolal, když vycházel ze dveří a cestou si ještě vysoušel ručníkem vlasy.
Brzo se domem linula vůně vajíček a slaniny, Itachimu to trvalo o něco déle, ale když přišel, byl okouzlující, tedy aspoň pro svého sourozence.
Jen co se posadil ke stolu, nandal mu Sasuke na talíř jídlo a šel se usadit naproti.
"Itachi?" Ozval se přitom tázavým tónem.
"Hm?" Jeho starší bratr si právě zaujatě prohlížel něco v novinách.
"Víš, prej v každym vztahu je někdo holka a někdo kluk, jak se to pozná? Dyť je to nesmysl, ne?" řekl a snažil se držet nezaujatý tón, jako by šlo o běžnou konverzaci.
Itachi se udržel, aby se nerozesmál, pak nasadil hrozně vážný výraz a tvářil se, že přemýšlí. Po chvíli ticha pokrčil rameny.
"No, když se nad tím zamyslíš, vaříš, uklízíš, vlastně jsi holka," řekl a vzápětí už se musel smát, když po něm černovlásek mrskl vidličku.
"Klid," zvedl ruce nad hlavu, aby ho nechal být.
"Fajn, tak teda ty mě budeš muset asi zvát na rande a starat se o mě," zvedl vítězně nosánek nahoru.

Sasuke celý den čekal jenom na polední přestávku, odpočítával snad každou vteřinu a vůbec se nesoustředil na učení. Vlastně si ani nebyl jistý co mají za hodinu, na lavici mu ležela hromada sešitů, občas nějaký otevřel, něco do něj napsal jako: "Buňky se dělí...," nebo "za druhé světové války," pak ho zase uklidil a vytáhl jiný.
Když zazvonilo, chvíli trvalo než mu došlo, že tohle je už to správné zvonění, jenže než stihl zmizet, stáli před ním už Naruto a Sakura.
"Dneska jdeš na oběd se mnou, že jo?" Vyhrkl blonďák.
"Uh...ehm...jo," přikývl Sasuke zmateně, "ale nejdřív musím za Itachim," řekl a hnal se na chodbu.
"Nejsi v poslední době nějaký zvláštní?" Ptala se Sakura, která stále nezapomněla co provedl naposledy v šatně a začínala se bát o jeho duševní zdraví.
"Nech ho bejt. Mimochodem Sasuke, co ty prášky?" Zvedl pro změnu spiklenecky obočí blonďák.
"Prášky?" Nestíhala se divit Sakura, které to znělo, jakoby jejího andílka nadrogoval.
"Jo, ta bolest hlavy přešla," vrhl po něm Sasuke pohled, aby byl trochu diskrétnější.
Konečně dorazil k Itachiho třídě, jeho bratr seděl taky úplně vzadu, polovina lidí už odešla a on tam řešil něco s tím blonďákem.
"Copak se od sebe nehnou? Je na něm furt nalepený," pomyslel si Sasuke naštvaně a zamával na něj, aby šel ke dveřím, jelikož z nějakého důvodu nesměli do cizích tříd.
"Ahoj, copak?" Usmál se přívětivě starší.
"Jdeš na oběd?" Vychrlil na něj hned Sasuke.
"No, chtěl sem, ale... No zdá se, že budeme mít s Deidarou nějakou práci navíc, běž s kamarády," vysvětlil.

Itachiho pohled:
"Tak s Deidarou, jo?" Mírně nafoukl tvářičky. Ten jeho žárlivý tón se nedal přehlédnout, skoro mě rozesmál.
"Jo, já na rozdíl od tebe letos maturuju," vysvětlil jsem.
"Tse, no to sem si mohl myslet," řekl skutečně naštvaným tónem.
"Promiň Sasuke, snad příště," usmál sem se a šťouchl ho do čela, aby se už vzdálil a nechal mě pracovat.
"Jdi do háje, odpoledne budu čekat," zavrčel a teď už se vážně dal na odchod, kontext mě vážně pobavil, prostě můj bratr.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Aki-chan Aki-chan | Web | 27. listopadu 2013 v 20:05 | Reagovat

Opäť dokonalí dielik a tá yaoi scénka bola  perfektná.

2 Wow Wow | 28. listopadu 2013 v 18:09 | Reagovat

Dokonalý díl!

3 sarush ef sarush ef | Web | 28. listopadu 2013 v 19:06 | Reagovat

To je hrozně pěkný!

4 Dráče Dráče | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 17:52 | Reagovat

<3 <3 Nějak nemám slov :)

5 Rrepair lFow Rrepair lFow | E-mail | Web | 28. května 2017 v 21:37 | Reagovat

She has her heart set on going to New York. He has his heart set on Betty.

6 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | Sobota v 9:02 | Reagovat

Leave it at that, what else can you do?

7 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | Sobota v 16:22 | Reagovat

He always tells the truth and calls a spade a spade.

8 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | Pondělí v 1:50 | Reagovat

The speeding car almost hit the man. That was really a close call.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama