Dva večery a dvanáct let pro Hokageho 09

23. října 2013 v 13:56 | SasuKe |  Dva večery a dvanáct let pro Hokageho
Pokračování je tady, jsem zvědavěj na reakce, podle toho uspíšim další díl. Úžasný



09 - A co chceš dělat teď?

"Jak můžeš?!" Chytila ho Sakura prudce za paži a otočila se za ním, když procházel kolem ní.
"Co?"
"Je to tvoje dítě, ne jeho! Necháš mu ho tady?" Zakroutila nevěřícně hlavou.
"Nejsem zrovna otec roku, víš?"
"Nejdřív vyvádíš, že jsem ti nic neřekla a nakonec řekneš, že to pro tebe stejně nic nezměnilo? Nechápu tě, vážně vůbec ti nerozumím, chováš se už zase jako idi*t!"
"To protože nevím, co mám dělat! Oznamuješ mi tu, že mám celkem velký dítě!" Projel si Sasuke rukou vlasy a nechal ji na čele.
"Tak proto zase utíkáš?!"
"Tak to ne Sasuke, ty tentokrát nikam nepůjdeš, tady už nejde jen o tebe, měl bys to pochopit!"
"S Narutem mu bude líp!" Konstatoval odmítavě.
"Co já? Máš snad pocit, že jsem šťastná!? Pořád ses vyptával a teď když to víš, tak co? Chceš utéct - kasicky!"


Za chvíli oba vešli dovnitř.
Naoki poskakoval po místnosti, zatím co Naruto v kuchyni něco vařil.
"Mami, bude s námi strejda večeřet?" Sakura se podívala na Sasukeho.
"Možná raději ne," usmál se černovlasý a zamířil ke dveřím. Sakura za ním nešla ani zavřít. Zůstala s Naokim v pokoji, posadila se s ním na gauč a objala ho.
Chlapec neměl ponětí, proč to dělá. Už tak dlouho se k němu nepřibližovala, tvářila se někdy dokonce jako by se mu snažila vyhýbat. Najednou mu rukou poklidně projížděla vlasy a tiskla ho k sobě.
Když vešel Naruto do pokoje, začal dávat večeři na stůl.
"Sakuro, jak ti je? Zítra bych potřeboval být dlouho v práci," zmínil se a okem ji pozoroval.
"V pořádku vyzvednu Naokiho a půjdu s ním ven," usmála se, jako by jí to skutečně ani trochu nevadilo.
"Vážně? Klidně řeknu Hinatě, ať ho pohlídá," nebyl si Naruto jistý, jestli dělá dobře, přenášet na ni další starosti potom co se teprve vrátila z nemocnice. Ovšem že by mu Hinata pomohla to taky zrovna dvakrát nevypadalo po tom, co mu naposledy řekla.
"Proč by ho měla stále hlídat Hinata? Není to potřeba! Já jsem jeho máma!" Svraštila Sakura obočí.
"Jasně promiň... jen s ní musím mluvit, chovala se vážně podivně," řekl téměř neslyšně Naruto a posadil se.
Jeho myšlenky se stále navracely do okamžiku, kdy ji sledoval úplně jinou, než ji kdy zažil, stále ji viděl stát přímo před sebou a přemýšlel nad tím, co mu chtěla říct.
"Nebyl si to právě ty, kdo za mnou přišel prosit o pomoc?!" Naruto se zadíval do misky před sebou a zvážněl.
"Proč si přišel právě za mnou?" Na tohle nedokázal najít odpověď. Protože byla od dětství jeho kamarádkou, protože měl pocit, že jí se může svěřit...
"A ještě jedna věc. Je něco pravdy na tom, co si mi řekl o Sakuře, když ležela v bezvědomí v nemocnici?" Blonďák se zadíval na Sakuru a Naokiho, chvíli je pozoroval a přemýšlel. Vzpomínal na den kdy se to stalo, když Sakura omdlela a on potřeboval, aby se někdo postaral o Naokiho až bude u ní.

Venku pršelo a on stál celý promočený uprostřed místnosti, Hinata se vrátila s čajem a snažila se ho přesvědčit, aby se uklidnil, než odejde za Sakurou. Naoki usnul na gauči skoro okamžitě po té, co sem přišli.
Naruto se posadil naproti ní a napil se.
"Co-co se vlastně stalo?" Zeptala se tmavovláska.
"Nevím, přišli jsme s Naokim domů a já mu řekl, aby jí ukázal Rasengan a pak se to stalo. Mám pocit, že už není vůbec nic jak má. Možná že už ani já a Sakura žádnou budoucnost nemáme, protože všechno se pořád jen zhoršuje."
"Uklidni se, já-já věřím, že to bude zase v pořádku Naruto." podívala se na něj s vlídným úsměvem, jakým ho vždycky vítala.

Naruto se vrátil do reality.
"Vždycky, bez ohledu na to jak moc nevděčně se zachováš jsem tu pro tebe s plnou podporou, ale jsme vůbec ještě pořád přátelé? Nebo za mnou jdeš ,jen kdy si na dně, abych tě znovu postavila na nohy a ty si se mohl vrátit za Sakurou?" To bylo poslední, co mu řekla, když za ním přišla do kanceláře.
"Měla pravdu, od doby kdy se se Sakurou hádáme, jdu pokaždé za ní a ona mi pomůže. Měl bych si s ní promluvit, spíš jí poděkovat, než říkat, ať se do toho neplete. Starala se nejenom o Naokiho, ale i o mě," pomyslel si a vstal od stolu.
"Promiň, jsem unavený, půjdu si lehnout," oznámil a bez čekání na odpověď zamířil ke schodišti.

Sakura od rána netrpělivě přecházela po domě a přemýšlela. Nebyla si jistá, jak to míní všechno udělat, aby Narutovi mohla konečně říct pravdu. Zmateně se každou chvíli dívala na hodiny, dokud nepřišel čas, aby šla pro syna do školy.
Když se v poledne dočkala, vyběhla málem z domu bosa. Ani si neuvědomila, že utíká, když se hnala Konohou k Akademii. V hlavě měla pořádný chaos a sama si nebyla jistá, o co se teď právě snaží.
Konečně stála před vchodem, hodina ještě neskončila a tak se opřela o zeď a oddechovala. Jaké však bylo její překvapení, když za okamžik dorazila na místo i Temari.
"Ahoj Sakuro, ty jdeš pro Naokiho? Jsi tu brzy," řekla.
"To ty taky," usmála se růžovovláska a narovnala se.
"Takže Naruto zase pracuje co?"
"Jo je to tak," držela si růžovovláska stále na rtech ten rozpačitý úsměv.
"Takže pro něj teď budeš chodit ty? To je fajn, budeme se potkávat," usmála se nakonec i Temari.
Sakura nervózně přešlápla, když tu už vyběhli ven děti. Naoki a Kazumi samozřejmě společně.
Naoki maminku téměř povalil, když jí uviděl.
"Sakuro, nechceš vzít třeba děti ven?" Zeptala se pak Temari, protože si chtěla povídat a ony už spolu dlouho nikde nebyly.
"No já... ..né promiň, dneska zrovna ještě musím něco vyřídit, docela spěcháme," řekla vzala Naokiho za ruku a vlekla ho pryč.
"Aha dobře," koukala na ni trochu zaraženě Temari.
Jakmile byli za rohem, Sakura se zastavila sklonila se k synovi a usmála se na něj.
"Naoki povím ti vélké tajemství, ale nesmíš ho říct tatínkovi. Slibuješ?" Usmála se na něj.
"Jaké tajemství, chci ho vědět!" Zaradoval se chlapec.
"Ale musíš mi slíbit, že to nepovíš tatínkovi, jinak bys zkazil překvapení," šla na něj trochu psychologicky, aby měla jistotu, že zatím nic nepoví.
Chlapeček se usmál, v zelených očkách mu zajiskřilo a přikývl.
"Víš, ty jsi totiž něčím výjimečný. Máš zvláštní schopnost, kterou nikdo z dětí tady v Konoze nemá a mít nemůže," začala.
"Něco jako Kazumi, když ovládá stíny?" Zeptal se Naoki, aby to pochopil.
"Ano, něco podobného, řekni mi, ty sis nikdy nevšiml, že se učíš některé techniky mnohem rychleji než ostatní děti?" Zeptala se, její výraz v té chvíli trochu zvážněl.

Naruto vzal dotazník, zmuchlal ho a zahodil vedle ostatních. Vyplňoval ho už po třetí a zase špatně.
"To snad není možný já už se na to..." Zjistil, že mu dopsala tužka a mrsknul ji na stůl.
Chvíli seděl a poklepával si nohou, pak vyskočil a šel rovnou ven z kanceláře. Nemohl se vůbec soustředit, dokud se nepřesvědčí, že je Hinata v pořádku, její chování bylo naposledy úplně jiné než obvykle. Vlastně ho trochu vyděsila. Celou cestu přemýšlel o tom všem, co mu řekla, jestli měla pravdu.
"Co tady děláš?" byla první otázka na místo pozdravu, když Hinata překvapeně otevřela.
"Měl jsem o tebe starost, chovala si se vážně divně," začal Naruto zmateně vysvětlovat důvod své přítomnosti.
"Všiml si toho, jak jsem žárlila? Ne, musím dělat, že nevím o co jde!" Svraštila obočí a kousla se do rtu.
"Je divné, když ti řeknu do očí pravdu? Myslela jsem, že to bych snad jako tvá kamarádka ještě mohla, ne? Naruto položila jsem ti jednoduchou otázku, proč pokaždé přijdeš za mnou? Až budeš znát odpověď, tak se tu ukazuj," řekla a mínila se otočit k návratu, protože tenhle tón, jakým s ním mluvila jí vůbec neseděl, když ji najednou Naruto chytil za rameno.
"Děláš to zase, chováš se nezvykle. Co se stalo? Byla si taková už když si minule přišla," vyptával se naprosto hloupě.
Dívka se bála otočit a podívat se na něj. Bála se teď cokoliv odpovědět.
"Omlouvám se, za to co jsem ti řekl, je pravda, že si mi pomohla," dodal Naruto.
"Nezlobím se, ale pořád čekám tu odpověď," řekla tentokrát už spíše nešťastně a vysmekla se mu.
"Já tady na tebe totiž budu čekat dokonce života," pomyslela si když se za ní zavřely dveře a pomalu se po nich svezla.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 14:14 | Reagovat

She isn’t cut out to be a surgeon. He’s cut out to be a leader.

He knows the ins and outs of this business.

2 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 18:33 | Reagovat

I waited for hours but he didn’t show up.
Oh hell!

3 Rrepair lFow Rrepair lFow | E-mail | Web | 29. května 2017 v 10:13 | Reagovat

I’d like to have a dog. On the other hand, my wife likes cats better.

4 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 17. června 2017 v 3:39 | Reagovat

In other words, you refused to do it for her.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama