Dva večery a dvanáct let pro Hokageho 06/1

19. října 2013 v 12:28 | SasuKe |  Dva večery a dvanáct let pro Hokageho
Tak takový hodně dramatický díl.. Laughing out loud Upřímně na "šestce" jsem se dost vyžil, dlouho jsem se na ní těšil, i když to nejlepší ještě zdaleka přijde. Tenhle díl se mi psal celkem dobře, žádné vyplňovačky, jen souvislý děj. Napsal jsem to za celkem krátkou dobu a doufám, že se bude líbit. Smiling



06 - Pozdě na omluvy


Naruto mířil vesnicí na místo, kam dřív chodil nejraději. V Ichiraku ramen to miloval, měl tam plno vzpomínek a hlavně si tam pokaždé vyčistil hlavu, když si povídal se staříkem.
Strávil tam několik hodin, stále dokola si promítal v hlavě události posledních týdnů, bylo toho opravdu hodně, co si potřeboval ujasnit. Především kam se teď bude ubírat jeho život. Tlačil ho čas.
"V první řadě, bych se měl zeptat Sakury a Nokiho," pomyslel si, přesto že měl pocit, že jejich odpověď dávno zná.
"Vážně by byli radši, kdybych s nimi zůstal doma?"

Blonďák vešel do ložnice, bylo už pozdě, ale Sakura nespala. Seděla na okraji postele. Hned jak vešel se na něj podívala.
"Byl si pryč celý den?" Zeptala se překvapeně.
"Promiň."
"Měl si mi říct kam jdeš, měla jsem starost," řekla a lehla si.
"Omlouvám se, musela jsem se dát do pořádku."
"Co ti Tsunade-sama řekla?"
"Sakuro?" Řekl za chvíli.
"Chtěla bys, abych se vrátil k práci?"
"Ty o tom snad uvažuješ?"
"Tak chtěla nebo ne?"
"Promiň, nemám náladu o tom teď přemýšlet," otočila se na druhou stranu růžovovláska. Bylo jí momentálně jedno, jak se Naruto rozhodne, bylo to jeho rozhodnutí a ona ho tak jako tak přijme.
"Copak mám ještě právo rozhodovat za tebe?" Pomyslela si.
"Kdyby sis býval vzal Hinatu, měl si po starostech..." Proběhlo Narutovi hlavou, co mu řekl Shikamaru dnes dopoledne.
"Sakra, proč na to myslím právě teď?" Přetáhl si polštář přes hlavu.

Byl to týden, co spolu mluvili a Sakura nebrala telefon.
"To nemůže myslet vážně?!" Rozčiloval se Sasuke.
Měl by to respektovat, dát jí čas, ale...
"Kolik ho ještě sakra potřebuje?" Rozdrtil rukou omylem další skleničku a došlo mu, že si bude muset jít koupit nové nádobí.
Naruto si začínal dělat v hlavě jasno, bude se do toho všeho muset opřít, jestli chce zase mít normální život. Sakura s ním v posledních dnech moc nemluvila a on se jí rozhodl nechat být. Naoki od rána pobíhal po domě jako velká voda a házel zbraněmi na terče rozmístění všude možně.
"Naoki, přestaň, něco rozbiješ," krotila ho maminka mezi vařením jídla.
"Naoki rozuměl si mi?!" Ozvalo se za chvíli znova.
"Ale já chci trefit všechny! Musím to zvládnout!"
"Naoki stačí!" Vytrhla mu z ruky shuriken a rozzlobeně se na něj podívala.
Naruto viděl, že se do toho bude muset vložit.
"Půjdeme spolu ven Naoki. Tady trénovat nemůžeš, rozbil bys dům," řekl a chytil ho za ruku, aniž by se Sakurou promluvil jediné slovo. Nehodlal jí ještě víc dráždit. Kdyby nevěděl, že spolu nic neměli, myslel by si, že je nejspíš těhotná, jelikož její nálady rozmrzelost, naštvání a neskonalé štěstí se v ní měnily z hodiny na hodinu.
Sakura taky nic neřekla a zmizela v kuchyni, aby se jí nespálil oběd.
"Podívej, už se ti to zase párá mikina," povzdychl si a vyvlékl ho z ní.
"Půjdeme spolu koupit novou ano?" Chlapec jen přikyvoval.
Naruto měl nejprve tendenci to vyhodit, ale když si vzpomněl na Sakuřinu poslední reakci ala sedmihlavá saň, raději mikinu nechal ležet na gauči.
"Bůh ví, proč skladuje takový starý hadry, ale provokovat, teda nebudu," pomyslel si, nechal na stole vzkaz a už s chlapcem mířil ven.
"Tati, budeme si dneska zase hrát?" Zeptal se Naoki.
"Až se vrátíme, po obědě tě naučím další krok, té hry s balónkem, co jsem tě učil minule, ale bude to hooodně těžké."
Řekl a sundal chlapce ze zad.
"A tati, půjde někdy maminka takhle trénovat s námi?" Ptal se, zatím co se pokusil chytit Narutovu ruku za chůze Konohou.
"Já nevím Naoki, maminka je upracovaná."
"Když jsem byl malý, učili jste mě oba bojovat, společně," zatvářil se chlapec trochu smutně. při vzpomínce na něco, co bývala spíš jen dětská hra.
"Já vím," pohladil ho Naruto po vlasech, až ho úplně rozcuchal, jak to dělával.
"Až vyrostu, budu taky tak sám, když se stanu Hokagem?" Zeptal se najednou.
Tohle Naruta zaskočilo, nevěděl, co by na to měl říct. I Naokimu se zdá, že je sám? Co odpovědět dítěti na takovou otázku?
"Nevadí mi to, jsem zvyklý být sám, jen jsem chtěl vědět, jestli je to pravda," podíval se na něj chlapec a zaskočil ho ještě víc.
"Máš pocit, že si sám, Naoki?"
"No ne teď, to si se mnou ty, ale až zase budeš pracovat a maminka nebude mít čas, tak budu sám jako do teď. Myslel jsem, že si taky sám, když na nás nemá maminka čas a pořád si v práci," odpovídal zcela klidným hlasem.
I když v tohle chvíli by se měl zajímat o to, co mu řekl, zarazilo ho spíše jak to řekl. Na tom chlapci byla totiž jedna velice zarážející věc. Naruto věděl, že je s Naokim něco v nepořádku, jen si to nechtěl přiznat, protože kdykoliv mluvil o svých pocitech, nikdy se nesmál, nikdy neplakal, zkrátka se díval s takovým mrtvým pohledem, byl úplně jiný. Málo kdy dal najevo náznak emocí, skoro jako by byl smířený s tím, že na něj vastní rodiče neají čas a ani ho to nedokázalo trápit.
Tohle bylo to o čem občas Sakura mluvila, ten jeho zvláštní výraz. Byl jiný než ostatní děti, pro Naruta byl zkrátka neobyčejný, ale i on cítil, že vše není v pořádku.
"Já nejsem sám Naoki, mám přátele a mám tebe a maminku, těším se na vás každý den, i když nejsou ti lidé zrovna s tebou, neznamená to, že si sám," usmál se a znovu, tentokrát jemněji ho pohladil.
Naoki už se na nic neptal, z jeho výrazu se nedalo vyčíst o čem přemýšlí, ale najednou si Naruto někoho všiml.
Kousek od nich právě procházel celkem nervózně vypadající Sasuke.
"Hej!" Křiknul na něj Naruto.
Černovlasý se překvapeně rozhlédl, když uviděl Naruta, trochu se ušklíbl a zamířil k němu.
"Ahoj Naru-" v tu chvíli by se v něm krve nedořezal.
Zůstal stát jako opařený a zírat před sebe.
"Sasuke?"
Nevěřícně přejížděl stále dokola očima to dítě a pokoušel se najít jakékoliv pravděpodobné vysvětlení toho, proč se s ním Naruto pohybuje po městě, ale neměl šanci. Nebylo pochyb, ty rozježené růžové vlásky, přesně jako ty Sakuřiny.
Zblednul ještě víc než obvykle a na moment odlepil oči od chlapce, aby přesunul se pohledem ke kamarádovi.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 28. dubna 2017 v 13:26 | Reagovat

He doesn’t know French at all. I don’t like it at all.

He works hard. His family is big, and he has to make a living somehow.

2 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 17:47 | Reagovat

Stop beating around the bush! Get to the point!
I'm sorry to hear that.

3 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 17. června 2017 v 3:06 | Reagovat

He examines all the facts closely, he doesn’t just scratch the surface.

4 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 16:42 | Reagovat

I don’t want to see you again. Get lost!

5 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | Neděle v 1:55 | Reagovat

Stop crying and complaining! You have to pull yourself together now.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama