Akatsuki se nevzdávají - 12 (speciál) Kisameho vánoce

23. října 2013 v 13:49 | SasuKe |  Akatsuki se nevzdávají

Bylo asi pět hodin ráno a Kisame už se plazil po čtyřech kolem Deidarovy postele. Z chodby ho pozoroval Sasori a když měl už plný foťák Kisameho pozadí v několika pozicích, odvážil se zeptat.
"Kisame, co to děláš?"
"Pšššš!" Napomenula ho ryba a plazila se směrem k jednomu z klaksonů namířených na Deidaru. Měl totiž už delší dobu dojem, že Deidara neužívá léky tak, jak měl, konkrétně od doby, kdy ho poslal ven s odpadky a on se vrátil s celým arzenálem lopatek na stavbu báboviček.



Kisame vytáhl kunai a vítězoslavně přesekl všechny provázky připojené k různým klaksonům, trubkám, houkačkám a dalším věcem, k jeho překvapení až pak mu docvaklo, že tohle nejsou nejsou výbušné lístky a nedá se to "odpálit" vše naráz.
Sasori pobaveně sledoval jeho snažení když přemýšlel, jak má fouknout do všech naráz.
"Mám ten dojem, že od doby, co tu nemá Itachiho, se hodně nudí, aby mu tak ještě taky přeskočilo," zakroutil hlavou a mířil pryč.
Kisame se nakonec rozhodl, že nejrozumnější bude zatroubit jen na pět z nich, protože víc jich zkrátka do pusy naráz nenarve.
"Tůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůůů!" Ozvalo se snad celým domem a když si ryba vyndala ucpávky z uší, zpozorovala, že s Deidarou to ani nehlo.
"Cha, já to věděl, hluchej jako poleno!" Konstatoval.
"Kisameee!" Ozval se za ním zlověstný hlas Jashinisty, který měl tu smůlu sdílet s Deidarou pokoj, nebo alespoň ty tři zdi, co z něj zbyly.
Kapr se s nevinným výrazem otočil a nahodil ten nejtrapnější úsměv, jaký mohl.
"Tak já už půjdu," řekl a prchal, jelikož se po něm začal Hidan ohánět kosou.
Když doběhl dolů, zmateně se podíval na Peina upravujícího vprostřed místnosti gigantický strom.
"Šéfe, vy máte rád přírodu?" Zamračila se ryba.
Pein okamžitě přestal, otočil se na Konan, která právě otírala od prachu krb.
"A dost, řekl jsem, že jestli se na to ještě někdo zeptá, končím, a Kisame je dnes už třetí, kdo mi tu blbou otázku položil!" Kisame se podíval ke stolu, kde seděli Sasori, Kakuzu a Sasuke.
"Vážně jen třetí?" Zeptal se, protože mu připadalo logické, že by mu tu otázku položil asi každý.
"Ano, třetí, já se zeptal, jestli mám přinést veverku," odpověděl za něj Sasuke.
"Copak vy vážně nic nevíte?!" Chytil se Pein za hlavu, až si málem utrhl piercingy z uší.
"Ne, ale co chvíli čekáme, že nám to vysvětlíte vy, šéfe," odpověděl Sasori.
"Ehm, no teda..." Začal sebou šít jako na jehlách a očkem tu a tam pokukoval po Konan.
Ta si toho samozřejmě hned všimla.
"Peine ty to taky nevíš?" Zpražila ho pohledem.
"Ale samozřejmě, já jen, no, totiž... Ehm, ne," sklopil provinile pohled.
"Fajn teda, pro ty, kdo to neví, dnes jsou vánoce!" Oznámila, ale výraz osazenstva místnosti byl stále stejně tupý.
"To jsou ty svátky plné čokolády a vajíček?" Rozzářil se za chvíli Kisame.
"Ne to jsou ty svátky s dárky a soby a ry... Večeří," upřesnila to modrovláska.
"Kisame, vyřiď všem prosím, ať mi přinesou napsané, co si přejí mít večer pod stromečkem a svou ponožku, v Deidarově případě stačí jedny z těch silonek, co si půjčil a nevrátil je."
Kisame se otráveně vydal zpět nahoru, odkud se ozývala podivná hudba.
Když šel kolem Hidanova a Deidarova pokoje, všiml si, že tam Tobi sedí u Deidarovy postele a hraje mu jakousi nejspíš pohřební píseň, protože tahle by vzbudila i mrtvého, zatímco Hidan si zoufale držel na hlavě polštář, hned jak uviděl Kisameho, spustil.
"Koukej si jít ten brajgl odtud odnést, bl*ečku!" Zařval, ale stěží přehlušil Tobiho.
To už se z vedlejší místnosti vyřítil Zetsu, který ten kravál taky nemohl poslouchat a Tobimu jeho novou hračku zabavil.
"Co se to tu krucinál děje?" Mračila se černá půlka.
"Kisame, hned to ukliď, kde si to vůbec sebral!?" Rozčiloval se Hidan.
"Od Kakuza, víte, jak tu kdysi přespávala ta skupina muzikantů, on jim trochu odlehčil," zazubila se ryba.
"Jo a mám vám všem vyřídit, ať napíšete na kus papíru, co si přejete za dárek," řekl, když odcházel s hromadou věcí kamsi pryč.
Odpoledne běžel Kisame celý natěšený k obědu, ale jaké bylo jeho překvapení, když zjistil, že Konan vůbec nic neuvařila, přes to, že už od rána stála u trouby.
V závěsu za ním byl Hidan, když vešel, malinko ho udivil Pein, který hladově neseděl u stolu s ostatními.
"Šéfe, vy jste ujetej na spodní prádlo?" Zeptal se.
"Ne, ne, ne! Já tady končím, rozumíš, Konan?!" Vyskočil vztekle od krbu nad kterým visela hromada ponožek.
"Ale no tak, uklidni se. Napsal sis přece o dáreček Ježíškovi, ne? Večer ti to všechno vynahradí," usmála se na něj Konan a vytáhla z trouby cukroví.
"Jé, oběd!" Vykřikl Kisame a hodlal se na jídlo vrhnout, když ho Konan zastavila.
"Né, žádné takové, dnes se až do večera nejí," upozornila ho.
Zatím Hidan větřil povědomou vůni.
"Na tohle si vzpomínám, když jsem byl malé dítě, moje matka vždycky pekla cukroví a takhle vonělo a já ho chodil tajně ochutnávat," řekl spokojeně.
"Ty že si dělal něco tak roztomilého?" Prohlédl si ho nedůvěřivě Sasori.
"Ty že si měl matku?" Komentoval to Sasuke.
"Ty si byl dítě?" Zeptal se Kisame a Hidan se na něj tázavě otočil.
"Myslel jsem, že si byl obluda odjakživa..." To už bylo ten den po druhé, co ho Kisame naštval a tak už ho za okamžik honil po kuchyni s kosou.
"Přestaňte blbnout, zvrhnete stromeček," napomenula je Konan a už se ohlížela po Zetsuovi, který se natahoval k pekáči, aby mu dala přes ruku.
"To by stačilo. Peiný, pohlídej je prosím, ať mi to nesežerou, dojdu pro ozdoby," řekla a zmizela na chodbě.
"Konan se tak snaží, vy jste nenapravitelní. Víte, že byste měli dnešek strávit tím, že budete pro ostatní shánět dárky?" Řekl Pein v naději, že vyprázdní kuchyni a zůstane s cukrovím osamotě.
"Jak velké musí být ty dárky?" Zeptal se Kakuzu a vytáhl kalkulačku.
Tou dobou se do kuchyně dohrabal Deidara, který okamžitě pochopil, že mu něco ušlo.
"Jé, šéfe, vy jste se dal na pečení?" Zeptal se při pohledu na Peina v zástěře a cukroví na pekáči.
To už se vracela i Konan a tak si Pein poté, co zrudl, pak zfialověl a nakonec zbledl, neodpustil protest.
"Konan, já už toho mám dost, buď ať si nechají ty připitomělé dotazy, nebo mě tu už neuvidíš!" Řekl naštvaně.
Někteří z Akatsuki už začínali dostávat záchvaty smíchu, zatím co Deidara absolutně nechápal o co jde. Konan položila na stůl papírovou krabici a když ji otevřela, zamračila se.
"Kde jsou ozdobičky?" Zeptala se a přejela všechny nemilosrdným, vyslýchavým pohledem.
"Zetsu je snědl!" Práskl ho ochotně Tobi, stojící v koutě s nápisem "@" nad hlavou.
"No výborně, a na stromeček si teď asi dáme co?" Zeptala se Konan naštvaně.
"Buď můžeš něco vyrobit z papíru, nebo si tam navěsíme kunaie a shurikeny," odpověděl Pein, čímž jí nedal moc na vybranou.
"Navrhuju ten pitomý zvyk s dárky zrušit," konstatoval Hidan.
"Ne, musíš dát dárek každému, koho máš rád, je to tradice," nařídila modrovláska, načež se většina členů Akatsuki uklidnila, protože pochopili, že stačí prohlásit, že nemají nikoho rádi.
"Peine, odnes prosím to cukroví na chodbu, ať vychladne," požádala ho Konan a samozřejmě mu zapomněla říct, ať si vezme rukavice.
Za moment už Pein balancoval po kuchyni s horkým pekáčem.
Zatímco Konan si sedla ke stolu a začala ostatním vysvětlovat vánoční zvyky, každou chvíli ji přerušil Hidan nějakou nadávkou, jelikož se mu žádný ze zvyků nelíbil.
Zapalování svíček když nikoho neobětujete se mu zdálo jako nesmyslné plýtvání materiálem, to, že abyste něco dostali, musíte být hodní, mu už připadalo jako tuplem pitomost. Když přišla řeč na to, že by měl někomu dát dárek on, cítil se dotčený, že by měl něco takového udělat. Nemluvě o jeho výrazu, když zjistil, že nejen že většina lidí před svátky uklízí, ale někteří se dokonce i myjí!
Hidanovi byly zkrátka Vánoce od začátku nesympatické, co teprve, když Konan zapnula televizi, aby jim pustila Grinche.
Našemu drahému Jashinistovi absolutně nešlo do hlavy, proč by někdo takovou pitomost jako Vánoce kradl.
Když se pak vrátil Pein, byl uvítán poněkud netradičním způsobem.
"Šéfe, chytejte!" Mrsknul Sasori po Peinovi cukroví, co našel na zemi.
Pro Peina byly Vánoce samozřejmě svátky plnými stresu, jelikož je trávil s bandou bl*ů.
"Tak a teď už toho mám dost!" Zařval až se otřásl dům, "od rána tady stěhuju po domě strom, rozvěsil jsem tu už osm ponožek, jedny punčocháče a plínku, jelikož Tobi z nějakého důvodu nenosí ponožky a co z toho mám?" Chtěl si sednout na koberec a trucovat, ale nedošlo mu, že stojí na tom nejhloupějším místě v obýváku a za pár minut už seděl s naraženou kostrčí opět ve sklepě.
"Já se na to můžu..." Ozvalo se zespodu.
"Kisame, bude večeře," řekl Hidan, když se večer dívali na zprávy, jelikož měl v plánu se mu pomstít za dnešní ráno.
"Vždyť já vím, čekám na ní od snídaně," řekl spokojeně kapřík a koukal dál na televizi.
"Tak to jsem rád, že to bereš takhle," předstíral Hidan, že se mu ulevilo.
"E, jak takhle?" Zeptal se Kisame.
"No víš, čekal jsem, že se tomu budeš bránit a utíkat nám, ale když je to tak."
"Ehm, cože?" Koukal na něj jako vyvoraná myš.
"No vždyť víš, přece večeře se nejdřív upeče, to znamená, že jí zabiješ a tak," pokračoval podlým tónem Jashinista.
"No a co je k večeři?"
"Och, pro Jashina, ty to nevíš?" Zeptal se s předstíraným šokem.
"Ne," zakroutil nechápavě hlavou Kisame.
Hidan si byl moc dobře vědom, že mu to Konan neřekla schválně.
"No víš, na Vánoce je vždycky k večeři salát a ryba," podíval se na něj soucitně.
V tu chvíli Kisame vypadal, že lekl. Vzápětí se rozběhl do kuchyně.
Když uviděl Konan s paličkou v ruce, zaječel jako jeptiška když vidí něco, co by neměla a vystřelil z kuchyně pryč, schoval se do botníku a po zbytek večera odmítal vylézt.
Téměř všichni až na výjimky seděli poklidně u večeře, když konečně dorazil Deidara, cosi schovával za zády, posadil se mezi Sasoriho a Sasukeho a spokojeně si prohlédl co má na talíři.
Pak se hrozně nenápadným způsobem i s židličkou posunul kousek k Sasukemu. Ten se na něj jen nedůvěřivě podíval.
"Promiň, Sasori moc páchne," řekl omluvně, načež se Sasori málem udusil salátem.
"Cože?!" Zeptal se dotčeně, ale Konan je napomenula, ať neruší večeři.
Za pár minut to Deidara ještě dvakrát opakoval.
"Tak dost, tak moc zase nepáchnu!" Bránil se loutkař.
"To tedy ano!" Řekl Deidara a nalepil se na Sasukeho.
"Osobní prostor, kámo!" Upozornil ho Sasuke a pokusil se ho odstrčit, když už mu dýchal do talíře.
Deidara na něj šibalsky zamrkal a Sasuke cítil, jak mu sahá na jeho pečlivě nagelované vlasy.
"Co to sakra...?"
"Jé, podívejme, jmelí, kde se tu asi vzalo?" Zeptal se Deidara a ukazoval na věc kterou mu položil na hlavu.
Sasori si v tu chvíli oddechl, že nepáchne.
"Víš, co to znamená?" Naklonil se blonďák nebezpečně blízko a Sasuke vyskočil od stolu tak, že Peinovi přistál salát v klíně a židle, která letěla dozadu, téměř zbourala stromeček.
"Můžu ještě rychle připsat Ježíškovi něco na seznam?" Chytil šéf Konan prosebně za ruku.
"A co by to mělo být, Peiný?" Zeptala se modrovláska.
"Původně jsem si přál nábytek, víš," vysvětloval zkroušeně Pan Piercing, "ale jak vidím, to nepomůže, oni ho stejně zničí."
"Dobře, a co bys tedy chtěl?"
"Nové Akatsuki s normálními členy organizace," zajiskřila mu očíčka.
Konan věděla, že tohle by nezvládl ani Jashin a tak ho jen soucitně pohladila, zatímco Sasuke se snažil zbourat druhou část místnosti.
"Okamžitě odsud vypadni, ty transvestito!" Nadával Deidarovi, který se krčil pod stolem.
"Uklidněte se a sedněte si!" Napomenula je Konan.
"Já nikam nejdu, já se bojím," ozvalo se zespodu.
"Sasuke, dřepni si k tomu stolu, nemíním tě přivazovat i na Vánoce!" Nařídil Pein.
"To tak, za co mě tu máte? Dokud bude on pod tím stolem, já se k němu nepřiblížím," řekl a dotčeně si to namířil do koupelny.
"Kam si myslíš, že jdeš?" Volal za ním Pein.
"Pro dezinfekci!" Dostalo se mu odpovědi.
"A co bys chtěl k vánocům ty, Tobi, nedal si mi seznam," podívala se Konan na maskovaného.
Tobi ukázal na ceduli se kterou chodil celý den po domě.
"Přeješ si zavináč?" Zeptal se Sasori.
"Vrazi!" Ozvala se z chodby reakce Kisameho na slovo zavináč.
Tobi jen kroutil hlavou.
"Tak si přeješ černou díru?" Zhrozil se Kakuzu, když se zahleděl na obrázek.
"Protože tu chtít nemůžeš, o tu už jsem si napsal já!" Protestoval.
Zetsu se na něj užasle podíval.
"K čemu ti bude černá díra?" Zakroutil hlavou.
"Víš ty, co se tam najde věcí!" Prohlásil Kakuzu.
"Hamoune, já si přál novou zrcadlovku se sadou dvanácti objektivů, vidí to i za roh," komentoval to Sasori.
"Já vím ty si přeješ..." Když Konan došlo, co se Hidan chystá říct, vzhledem k tvaru obrázku, rychle mu zacpala pusu, aby nikoho nepohoršil.
"Tobi si přeje lízátko," řekl spokojeně černovlasý a Konan byla šťastná, že nechce nejnovější model letadlové lodi, nebo to, co navrhoval Hidan.
Najednou je vyrušil děsivý rachot. Do krbu začaly padat saze a ozývaly se podivné kvílející zvuky.
"To bude Ježíšek," zašeptal Tobi a schoval se pod stůl, kde, jak zjistil, už seděl Deidara.
Hidan, který seděl krbu nejblíž, utrpěl drobný šok, když z něj po chvíli vypadla obrovská černá děsivá bytost neznámého určení a přistála mu u nohou.
Vyskočil jako namydlený blesk a zmateně si prohlížel tohohle podivného Ježíška.
"Co to má krucinál být," přimhouřil oči když začal rozeznávat povědomé rysy.
"Jdu nevhod?" Zeptala se nevinně hromádka sazí, když vykašlala všechen prach a nepořádek, co cestou vdechla.
"Kur*a, Itachi, vypadat jako ty, jdu se radši pohřbít!" Odplivl si Hidan a začal otírat kosu od popela.
"Itachi, ta tvoje blbost by měla být trestná!" Rozčílil se Pein.
"Naprosto kazíš naši Vánoční atmosféru."
"Jen jsem si přišel pro kartáček," řekl provinile a pak se zahleděl mezi Hidanovy nohy pod stůl, kde zpozoroval tři zářící očíčka, jak na něj koukají patrně až doteď v naději, že je Ježíšek.
"Já nevěděl, že máte oslavu, promiňte," začal se omlouvat.
"Měl by si se za tu svou nekonečnou pitomost obětovat! Třeba by ti pak Jashin odpustil," pokračoval rozčílený Hidan.
"Myslím, že jemu už by to nepomohlo," zakroutil hlavou Kakuzu.
"Tak promiňte," řekl Itachi a plazil se po mírně zasviněné podlaze zase pryč.
Za okamžik se z chodby ozval ženský křik. Pein se nejprve poohlédl po Konan a když zjistil, že stále ještě sedí v pořádku vedle něj, už nepovažoval za důležité tam běžet.
Ostatní se šli podívat a naskytl se jim velmi zajímavý pohled.
Itachi seděl před otevřeným botníkem a zíral vykuleně na Kisameho, který seděl v botníku a zděšeně pozoroval jeho.
Vzápětí se z koupelny vyřítil Sasuke s křikem:
"Ježíšek existuje, takhle ječí jenom Itachi!" A zabrzdil až o Sasoriho, který se sesypal na zem.
Zůstal tam překvapeně stát, jelikož bratra nemohl poznat a chvíli si nebyl jist, která z těch dvou odporných věcí válejících se u botníku to je. Itachi zařval znovu a dal se na útěk, Kisame pro jistotu začal řvát taky, i když sám nevěděl proč.
"Vážně sis přál pod stromečkem najít TOHLE?" Otočil se na něj Hidan znechuceně.
"Jasně, nic mi neudělá větší radost, než ho týrat, ale koukám Ježíšek ho zapomněl svázat," řekl zklamaně.
"Kisame, nechceš už taky vylézt? Je dávno po večeři," řekl Sasori když se zvedl.
Kisame nedůvěřivě vystrčil nos a pak se vyplazil ven.
"Tak a teď jdeme vyžadovat po Konan ty dárky!" Navrhl Kakuzu a už se hnal nazpět do kuchyně.
"Já se jdu vykoupat, dokud je ten bloňdatej úchylák s váma, přísahám, že jestli ho ještě uvidím, zabiju ho," oddechl si Sasuke vyčerpaně a zamířil zpět do koupelny.
Hidanovi se zablesklo v očích.
"Když jsou dneska ty Vánoce, Deidaro, pojď sem, něco ti chci říct," zašklebil se, když byli opět v kuchyni a něco mu pošeptal, načež Deidara vyrazil pryč až za ním vlál plášť.
"Co si mu řekl?" Zeptal se Sasori.
"Že na něj Sasuke čeká v koupelně," odpověděl spokojeně Jashinista.
"Ale on přece říkal..."
"A Konan zase říkala, dát dárek každému koho máme rádi a já mám rád sebe!" Řekl, jako že trvá na svém.
"Vánoce jsou zkrátka děsivé, krvavé svátky plné utrpení nevinných tvorů," zavzlykal Kisame.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ремонт Холодильников lFow Ремонт Холодильников lFow | E-mail | Web | 12. května 2017 v 14:51 | Reagovat

Why don’t you let bygones be bygones and forget about what he said?
disapproval.

2 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 14:56 | Reagovat

She went to pieces when she heard it.

3 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | 17. července 2017 v 7:27 | Reagovat

Finally, we asked him to lay his cards on the table and tell us about his plans.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama