Akatsuki se nevzdávají - 11 Onoho osudného rána

18. října 2013 v 17:07 | SasuKe |  Akatsuki se nevzdávají


Rád bych začal vyprávění tím, že toho rána seděli všichni poklidně v kuchyni a snídali, bohužel, tak tomu opravdu nebylo. Pravda, že všichni byli v kuchyni, ti, kterým se podařilo zvítězit v bitvě o jakýkoliv druh nábytku, na němž se dalo sedět, dokonce měli na stole před sebou cosi, co považovali za snídani.
Nutno podotknout, že bych raději snídal piliny, nýbrž i lýkožrout měl lepší apetit než Zetsu.
Zbytek, to jest Tobi, musel nuceně stát - čtěte 'pobíhat kolem dokola a hrát chodí pešek okolo', jelikož na něj nezbylo místo.
"Fajn, uděláme si docházku..." Začal Pein a všichni si hromadně povzdechli, odfrkli nebo se zatvářili ve stylu mučených obětí.


"Sasori?"
"Tady."
Pein si spokojeně něco odškrtl a pokračoval.
"Hidan?"
"Kur*a, to si snad ze mě děláš pr*el?! Do haj*lu s těma tvýma..."
"Ano, vidím tě," zívl si Pein a znovu něco zaškrtl.
"Itachi?" Zeptal se a chvíli bylo ticho.
"Itachi?!" Zeptal se Pein tentokrát už trochu nepříjemně.
"On tu není," ozval se Kisame.
"Tak proč to neřekne?!" Zamračil se Pein a znovu si něco zaškrtl, zatímco Konan si zakryla oči a myslela si cosi o tom, že to bude na dlouho.
"Ka..." chtěl pokračovat zrzek, ale dostal něčím po hlavě.
"Velitel-sama máte ji," ozval se nad ním maskovaný.
Pein pomalu zvedl hlavu a tázavě se na něj podíval.
"Cože?" Bylo jediné na co se zmohl.
"Máte ji," zopakoval Tobi a když viděl jeho výraz, dodal ještě, že je hodný kluk.
"Tobi, stůj tady na místě a mlč, děkuju."
Když to Pein vydýchal, otočil se zpět ke zbytku.
"Takže, má někdo z vás konečně práci? A naposledy upozorňuju Kakuza, že vykrádání hrobů není práce!" Načež nastalo takové ticho, jaké už posledních několik měsíců neslyšel.
"Ehm, šéfe?" Přihlásil se Sasori.
"Máš práci?"
"No to zrovna ne, ale..."
"Tak mlč!" Usadil ho Pein.
"Tak teda ještě jednou. Kdo z vás má práci?" Za okamžik se znovu hlásil Sasori a ostatní jen koukali a mlčeli.
"Sasori, teď nemáme na blbosti čas. Já tu řeším vážnou věc."
Sasori si povzdechl, sáhl pro foťák, vyfotografoval Peina, který ho po síle blesku chtěl sprovodit ze světa, ale pak vyjela fotka a loutkař mu ji podal.
Na fotce byl nejen Pein, ale za ním i Tobi hlásící se o slovo.
"Proč krucinál něco neřekneš?" Otočil se na něj Pein, stále s fotografií v ruce.
"Řekl jste, ať mlčím," řekl s přiblblým úsměvem, který naštěstí nikdo neviděl.
"Já nehraju!" Praštil Pein s fotkou o stůl, až málem Sasoriho rozplakal.
"Fajn, co chceš?" Zeptal se velitel, když se uklidnil.
"Tobi si našel práci," zazněla odpověď a všichni vyvalili tolik očí, kolik měli právě k dispozici.
"Jakou?" Zeptal se Pein.
"Tobi se nechal zaměstnat v televizi."
"Co by tam pako jako ty dělalo?"
"Tobi pracuje v pořadu Hádej kdo jsem," odpověděl spokojeně.
"Vždyť tam se jenom sedí!" Řekl rozhořčeně Zetsu.
"Platí ti za to, že tam sedíš?" Zašklebil se Kakuzu a pak se rychle vytratil, aby si vyrobil masku.
"Kdo nebude mít do konce týdne práci jako já a Konan a teda Tobi, letí!" Zamračil se Pein.
"Konan prodává origami, ale co děláte vy, šéfe?" Zeptal se zkoumavě Kisame.
"Ukončuju schůzi!" Zakřičel Pein co nejvíc nahlas, aby přehlušil jeho otázku, načež dostal další ránu do hlavy, vztekle se otočil na Tobiho.
"Teď už ji máte šéfe."
"A pověřuju vás všechny úkolem najít Tobimu nějakou méně nebezpečnou hru! Třeba tichou poštu," řekl a s vražedným pohledem odkráčel nahoru.
Konan všechny následně vyštvala do obýváku, aby mohla vařit, jelikož po zkušenostech se Zetsuem, který si pokaždé, když se otočila, tajně dokořeňoval polévku šváby, nechtěla riskovat tu bandu mago*ů v kuchyni.
"Co teď?" Podíval se po ostatních tázavě Kisame.
"Já padám," odpověděl Sasuke s ďábelským výrazem, vzal si katanu, provaz, ze zásuvky vytáhl kompas a ujistil se, že má lak na nehty, pak zamířil ke dveřím.
"Kam jako jdeš?" Zamračil se kapr.
"Ehm, na vycházku..." Odpověděl mu nevinně, opřel se na chvíli o futro a začal si lakovat nehty. Když mu po pár minutách došlo, že to vypadá celkem divně a všichni na něj zírají, naštval se.
"No co čum*te?"
"Jdeš na vycházku, bereš s sebou kompas, katanu, provaz a lak na nehty?" Zamračil se Sasori.
"Ne! Jen se potřebuju jen vžít do toho, že jsem přiblblej, pošahanej blázen, co žije s veverkama," pokusil se všem zvednout mínění, pak se raději otočil a se slovy: "No a bůh ví, jak daleko si takový ma*oři můžou zalízt," schoval kompas do kapsy a odešel.
"No a co my?" Zeptal se nevinně Tobi.
"Chceš se jít taky projít?" Podíval se na něj Sasori.
"Ne, ale velitel-sama říkal, zahrát si s Tobim!" začal se maskovaný kroutit jako housenka.
Sasori si jen zhluboka povzdychl, jako že teda jo.
"Já se na to můžu vy*rat," komentoval to Hidan.
"No to sice můžeš, ale vzhledem k tomu, že všechny rituály si už spáchal včera, stejně to neuděláš, nudil by ses," osvětlil mu Sasori a šedovlasý se otráveně posadil na gauč.
"Dobře, zahrajeme si teda tichou poštu," souhlasil smírně Zetsu.
"Vymýšlím!" Zařval Kisame a vrhl se na kraj gauče.
Trvalo dobrých dvacet minut, než se přestali hádat, kdo vedle koho nechce sedět a strkat do Hidana který se odmítal hnout. Pak se Kisame zhluboka nadechl, zrůžověl a nakonec se naklonil k Sasorimu a cosi mu pošeptal. Ten to řekl Tobimu a tak to pokračovalo, dokud se nedostalo na Zetsua.
"Zvadlá kytka bývá mrtvá," zopakoval Zetsu, vražedně se podíval na Kisameho a spustil:
"To má bejt jako nějaká diskriminace?"
"Ne, říkal jsem: Krásná ryba bývá mokrá," bránil se modrý.
"Nechte toho a vymýšlejte něco normálního," napomenul je Sasori.
"Teď Tobi!" Ozval se maskovaný a už se rval na kraj gauče.
"Tobimu se chce spát," konstatoval Zetsu na konci a všichni se na něj otráveně podívali.
"Nééé, Tobi říkal, že už nechce hrát!" Ohradil se a všichni se na něj podívali ještě naštvaněji.
"Nepřichází v úvahu, teď jsem na řadě já!" Protestoval Sasori a za chvíli už něco šeptal Deidarovi.
"To já teda kur*a opakovat nebudu!" Urazil se Hidan.
"Jako proč?" Divil se Sasori.
"Co si řekl?" Vyzvídal Kisame.
"No chtěl jsem rozjet diskuzi, jestli je Tobi panic."
"Jenže ke mně se už dostalo jenom: Kosy jsou na nic," tvářil se Hidan pořád stejně naštvaně.
"U mě to ještě byly vosy," bránil se Zetsu.
"To jsem neřekl! Ale jsou..." Pokusil se to zachránit Sasori, ale to už Hidana naštval a ten pošeptal Tobimu něco hrozně dlouhého. Tobi jen tak seděl a chvíli zíral.
Nikdo si nebyl jist, jestli mu neřekl něco takového, že z toho má těžký psychický šok. Po pár minutách se však ukázalo, že je to jednoduše jen Tobi.
"Tobi tomu nerozumí," řekl a podíval se na ostatní.
"A to ti trvalo takovou dobu než si na to přišel? Hidane, zopakuj mu to, je hluchý," zmodraly obě Zetsuovy půlky vzteky.
"Ne, Tobi tu větu nezná," zamrkal očkem černovlasý.
Sasori vstal a došel za Hidanem, aby to pošeptal jemu. Pak se na několik vteřin rozhostilo ticho a když se Sasori vzpamatoval, prohlásil:
"Hidan nebude hrát, jelikož má, ehm, - příliš velkou slovní zásobu," řekl co nejšetrněji a s výrazem postřelené lesní zvěře si sedl na druhý konec místnosti a ještě chvíli ztěžka polykal.
"Stejně mi nejde do hlavy, jak to, že to vždycky někdo zmotá..." Začalo to šrotoval Kisamemu a když dojel pohledem na krásnou blondýnku, začalo se ho zmocňovat nepříjemné podezření...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 20:36 | Reagovat

She will get what she wants by hook or by crook.

2 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | Neděle v 10:47 | Reagovat

When she knew him more, he grew on her.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama