Akatsuki se nevzdávají - 10 (speciál) Akatsuki slaví Halloween

18. října 2013 v 16:57 | SasuKe |  Akatsuki se nevzdávají
Slíbený speciál je tady. ˇ^ˇ



Den, na který se tolik těšila, byl konečně tady. Jestli má něco dát tuhle partu zase dohromady, bude to dnešní významná oslava Halloweena. Konan se od rána vznášela jako kouzelná víla.
"Dnes budeme mít obrovskou Halloweenskou párty, tak si koukejte udělat všichni převleky, na konci vyhlásíme ten nejděsivější a nejreálnější, tak se snažte! Ehm… tedy až na Hidana, ten ho nepotřebuje," dokončila, když se podívala na Hidana, který nejen, že mohl jít s klidem za Zubatou, ale ani takhle si nebyla moc jistá, kde končí jeho maskování a kde začíná on.


"Kakuzu dojdi koupit bonbónky, čokoládičky a lízátka!"
"Lízátka!" Zaradoval se Tobi.
"Né, že je Tobi zblajzne sám!" ¨Podívala se na něj přísně a maskovaný se raději přikrčil.
"Proč já?" Zaúpěl Kakuzu a vlekl se ke dveřím jako hromádka slizu.
"Tak výborně, dál Zetsu a Kisame..." Rozhlédla se Konan po místnosti.
"Kde je Kisame?"
"Už dobré dvě hodiny se válí v Kakuzově trezoru a odmítá vylézt," oznámil Sasuke.
Konan vykulila oči a se zbytkem Akatsuki za zády mířila nahoru. Dostat se do Kakuzova pokoje byl větší problém zevnitř než zvenku i přes to, že byl v prvním patře, jelikož na dveřích měl asi dvanáct zámků, řetězů, petliček a kde jakých věcí, které připomínaly spíše systém řetězové reakce na jehož konci je bomba.
Zatímco místo okna bylo teď několik metrů naprostého nic po chybějící zdi, naštěstí Konan si s jeho zámky velmi rychle poradila, jelikož ke všem měl ten idiot stejný klíč, jehož kopii si pořídila, když jí naposledy ukradl mixér.
Když vešli dovnitř, Pein si sklesle prohlédl chybějící zeď.
"Taky máte pocit, že nám ten dům co nevidět spadne na hlavu?" Zeptal se a nikdo pro jistotu neodpovídal.
"Tak kde je?" Zeptala se Konan a Tobi už už ukazoval na trezor.
Konan k němu došla a zabušila na něj pěstí.
"Kisame, jsi tam? Otevři! Víme že tu si!" Nedala mu příliš možností na odpověď.
"Ani nápad!" Ozvalo se z plechové bedny asi metr krát metr velké.
"Kisame, hned vylez ty bídáku!" Rozčilovala se.
"Kisame právě usnul, tady jeho babička," ozvalo se tenounkým hláskem.
Konan málem vypadly oči z důlků.
"To si snad dělá srandu!" Pomyslela si.
"Tak ho koukej vzbudit!" Zařvala a praštila znova pěstí do trezoru.
"Tady Kisameho bratránek, jsem hrozivý, mám stopadesát metrů a ostré zuby, jestli hned nevypadnete, rozkoušu vás!" ozvalo se hrubým výhružným tónem.
"Kolik si myslí, že mu uvěříme, že je tam narvaných lidí a zvířat?!" Rozčilovala se Konan.
"Peine, kód ke Kakuzovu trezoru!" Poručila.
Pein se otočil na druhou stranu, aby se jako podíval z okna, než mu došlo, že tam žádné není.
"Peine!" Rozčilovala se Konan, zatím co on dělal, že ji neslyší.
"Nehraj si tu na Deidaru!"
"To bylo ošklivé," řekl Deidara, který stál přímo za ní.
"Myslela sis, že budeš lepší leader? Vyžer si to!" Pomyslel si škodolibě Pein.
Konan se otočila na Zetsua.
"Proč ho tam ten Kakuzu vůbec pouštěl?" Zeptala se s rukou na čele.
"Nepouštěl," zakroutil hlavou květináč.
"Tak jak se tam sakra dostal?!"
"Provrtal se tam zdí ze svého pokoje," odpověděl Zetsu.
"Provrtal zdí?" Zapištěl Pein, který měl v posledních dnech z hlavy jen kalkulačku na sčítání škod a mazal do vedlejší místnosti.
"Tak proč ho tudy nevytáhnete?" Zakroutila nechápavě hlavou a následovala zrzka.
Když dorazili do vedlejší místnosti, naskytl se jim zcela originální pohled na zadek kroutící se uprostřed díry ve zdi.
"Kisame!"
"Už jsem řekl, že neotevřu!" Odpověděl, než mu došlo, ze které strany hlas vychází.
"To nebude třeba!" Naštvala se Konan a nakopla ho.
Za chvíli už se z díry s dotčeným pohledem vynořila hlava.
"Vy mě chcete sníst už teď?" Zakoulel očima.
Konan na chvíli ztuhla a překvapeně si ho prohlédla.
"Sníst?" Zopakovala zmateně.
"No, přece je ještě hodně času do večeře, dejte mi alespoň náskok," žadonil, až to Konan konečně došlo.
"To se dělá na Vánoce idi*te! Chci po tobě, abys vyzdobil dům!" Zakroutila nechápavě hlavou, kde se v něm ta blbost bere.
"Mazejte se Zetsuem zdobit, nebo se neznám."
Po chvíli se otočila ke všem shromážděným za sebou.
"Dál tady mám práci pro Peina a Sasukeho, půjdou pro dýně!"
"To těžko," ozval se Sasori, za doprovodu blesku.
Konan udělala několik kroků, aby zjistila, co tam fotí, což nemusela, Sasori pokračoval.
"Se šéfem to totiž praštilo hned, jak viděl tu díru a Sasuke se zdekoval, když slyšel svoje jméno ve spojitosti s prací," osvětlil Sasori a fotografoval Peina obmotaného provázkem.
"Co to sakra děláš?" Kroutila Konan hlavou během jeho vysvětlování.
"Fotím vás jako mou novou sbírku, od doby, co jste mi zakázali lovit si lidi na loutky, mi klesá reputace, ale neboj, dostanu vás všechny!" Ukázal na ně prstem, jako by to byli pokémoni.
"To tak, raději dojdi s Deidarou pro ty dýně!"
"Já s ním nikam nejdu."
"Půjdeš, jestli nechceš Tobiho," zatvářila se zle.
"Ostatní do kostýmů, pak vám dám taky práci!" Nařídila vzápětí.
Tobi s nadávajícím Hidanem vzali Peina a táhli ho pryč.
Byl pomalu večer. Tobi už nějakou chvíli hopkal okolo stolu, kde Pein s obkladem na čele a Hidan vyřezávali cosi do donesených dýní, bohužel těžko se dalo říct, že to připomínalo obličeje o něco víc, než Tobiho maska.
Pein nakonec do každé sebevíc povedené dýně napíchal piercingy, zatím co Hidan tam vyrýval jen sprostá slova, za to se ale dalo říct, že jeho slovní zásoba byla tak široká, že každá z dýní byla originální.
"Tahle bude moje!" Hlásil Tobi a začal čerstvě dokončenou dýni zkoumat, pak se podíval zaraženě na Hidana.
"A co to mám tady?" Zeptal se po chvíli zkoumavě.
"To co Deidara v hlavě..." Řekl naštvaně.
Tobimu to začalo šrotovat, ale po dlouhé době kdy vedle Hidana stál a nepřítomně zíral, mu došly nervy.
"No ho*no!" Zařval a odešel od stolu.
"Hidane! Kam si myslíš, že jdeš?! Bude kontrola kostýmů!" Zlobila se Konan.
"To je mi u pr**le, já jdu za sebe, kur*a!" Konan ho raději nechala jít, jelikož bylo jasné, že do role se již dostal.
Ve stejnou chvíli začínal Tobi panikařit, jelikož na sobě žádný kostým neměl a za chvíli zmizel v koupelně.
Konan byla převlečená za rusalku, Pein s obkladem na hlavě a svým výrazem šel nejspíš za oživlou mrtvolu, Hidan, jak už bylo zmíněno, sám za sebe.
"Kde je Tobi?" Konan se po něm začala shánět, ten ale vzápětí vylezl z koupelny a v masce měl vyřezané zuby.
"Tobi jde za dýni!" Prohlásil.
"Od Tobiho bych ani víc nemohla chtít," usmála se na něj Konan a pohladila ho, jako když mluví s mentálně postiženým.
"Sasori, Deidaro, Sasuke, Kisame a Zetsu, hned dolů!" Zakřičela směrem ke schodišti.
Za okamžik vcházeli Sasori s Deidarou. Sasori ho vedl uvázaného na provázcích a sám měl na sobě obrovskou šerpu.
"To jste přepískl danna..." Soptil Deidara, jenže to už ho Sasori nenápadně přiškrtil jednou z chakrových nitek.
"Dobře, za co si přinutil jít Deidaru je mi jasné, ale co jsi jako ty?" Zeptala se Konan.
Sasori zvedl šerpu nad hlavu, aby byla dost jasně vidět. Stálo na ní "umění".
Více už to raději nekomentovala, konečně přišel Kisame, očividně za mumii.
"Odlehčil si Samehadě, nebo vykradl lékárnu?" Zeptala se Konan, ale byla šťastná, že alespoň někteří to pochopili.
Za pár minut se z obýváku ozval šílený randál.
Kisame, Konan, Pein a Tobi se hned běželi podívat. Uprostřed podlahy visel Itachi a zoufale houpal nohama ve sklepě.
"Co to ksakru....?" divila se Konan.
"Pššššš! Spadli mi štafle!" Upozorňoval Itachi.
"Slyšeli jsme," odvětila Konan.
Kisame si ho podrobně prohlížel, krom toho, že na sobě měl jakési oranžové "hadry" a hlavu přestříkanou za žluto, oblečení měl značně potrhané a všude, vlasy nevyjímaje zapletené kusy křoví rostoucího za domem a na rameni připnuté plyšové lesní zvířátko neznámého druhu pro Akatsuki, kterým přírodopis příliš nešel.
"Šéfe, jestli jdete taky za rusalku..." Ukázal si Kisame smutně přes rameno.
Itachi přimhouřil oči, jelikož ho pod těmi obvazy nepoznal.
"Tak vytáhnete mě?!" Řekl naštvaně a Kisame se k němu tedy obětavě sklonil.
"Itachi, tohle by se ti nestávalo, kdybys jednou přišel dveřmi," povzdechla si Konan, když byl venku.
"Copak můžu? Nerad bych šel za mrtvolu..." Řekl dotčeně, oprášil se a podíval do zrcadla.
Když se uviděl celého zkrvaveného, s kunai nabodanými v těle a pořezaným obličejem, schoval se s hysterickým výkřikem za Kisameho, kterého měl stále velký problém najít.
"Íjááááá co to jé?" Pištěl, pak si teprve všiml, že to není on v zrcadle, ale Sasuke stojící v rámu dveří.
Když mu to došlo, nejprve si oddychl a pak se vyděsil ještě víc.
"Za co to proboha jdeš?" Zeptal se Pein znechuceně.
"Za Itachiho zítra ráno," řekl se spokojeností Sasuke, udělal dva kroky vpřed a otočil se kolem dokola jako na promenádě. Sasukemu v posledních dnech začínalo docházet, jaké potěšení mu dělá bratra nechávat na živu a psychicky terorizovat.
Itachi vystřelil ven tak rychle, že bylo překvapivé, že si stihl otevřít dveře a nezůstala za ním v zemi rýha.
"Teď si každý zapálí svou dýni," řekla Konan, jako by mluvila k dětem v mateřské školce.
"Na tohle já se teda dívat nebudu," řekl Pein a chtěl zmizet.
"Všichni!" Trvala Konan tvrdě na svém.
Za pár vteřin se za nimi ozvala rána, polovina kuchyně byla ohořelá.
"Já jsem říkal, že se na tohle dívat nebudu! Ničíte mi dům!" Hysterčil Pein.
"Tak zavři oči!" Napomenula ho Konan a podívala směrem, odkud to přišlo.
"Co se stalo?!"
"Deidara si dal do dýně jíl..." Řekl Sasori, aby omluvil jeho blbost.
"Deidaro! Ty si ten jíl snad dáváš i na pizzu!" Mračila se Konan.
"Kdy budou cukrátka?" ptala se Dýně.
"Jsou na chodbě, vezmi si Tobi," poslala ho Konan.
Tobi se za pár minut vrátil s jekotem, že tam někdo je.
Celá parta se šla podívat a co nenašli? Itachiho s pytlem, jak vybírá čokoládičky a třídí je od všeho ostatního přímo do svého pytle, či chřtánu.
Konan se na něj tázavě podívala.
"No, nějak se musím živit," řekl provinile.
"Fajn, teď se všichni přesuneme k vyhlášení nejrealističtějšího kostýmu. Prosím, aby všichni drželi své vražedné touhy na uzdě," podívala se na Sasukeho, zatím co brala Itachiho za ručičku.
"Takže máme tady Peina, jehož neidentifikovatelný kostým bych popsala jako pěkný."
"Nemám kostým."
"Pak tady jsou Deidara a Sasori, coby umění a loutka," pokračovala.
"Umění je....!" Sasori zacpal Deidarovi pusu, aby mu nekazil dojem.
"Dál Kisame jako mumie." Ryba to nekomentovala, jen se křenila, že ji nechce nikdo sníst.
"Zetsua který jde..." Zmateně si prohlédla zpřeházenou kytku.
"Bílá půlka jde za černou a černá za bílou," upřesnil Zetsu.
"Jasně," odpověděla Konan zcela s nepochopením jeho jednání.
"No, pak Hidana, který jde sám za sebe, Tobiho jako dýní, Kakuza..."
"Frankenschteinovo monstrum," vysvětlil.
"Kde je Sasuke?!" Zeptala se nakonec Konan poté, co se ujistila, že Itachi stále stojí v místnosti a dýchá.
"Už jdu, říkala si, že to má být realistický kostým ne..." Ozvalo se z poza roku.
Sasuke se vracel ve svém kostýmu s červeným nápisem na čele: Jsem idi*t.
"Nemám na čele takový nápis!" Bránil se Itachi.
"Zítra ráno mít budeš," zašklebil se Sasuke.
Konan si jen povzdychla, kdo je má pořád poslouchat.
"No a Itachi, za co vlastně jdeš?" zeptala se když si ho znova prohlédla, čímž na něj upoutala i pozornost ostatních.
"Vy jste to nepoznali? Jako vážně jste to nepoznali?!" Nemohl uvěřit Uchiha.
"Oběť vlkodlaka?" Zeptal se Sasori.
"Špinavý.... No něco špinavýho?" zkoušel to Kisame, zatím co Itachi se tvářil, že vytáhne sharingany.
"Popelka?" Zeptal se nadějně Tobi.
Itachi si vztekle ukazoval na zvíře na rameni.
"Sněhurka?" Zeptal se Pein.
Načež si Itachi začal zvedat, div ne rvát své nažluto nastříkané vlasy.
"Zlatovláska?" Zeptal se s posměchem Sasuke.
"Né vy pito*ci! Já jsem Naruto, Kyuubiho Jinchuuriki!" Zuřil a ukazoval střídavě na teď už celkem rozeznatelnou lišku a sebe.
"Tak to jste měl možná narazit do stěny, když jste vešel, abyste dal hnedka najevo, že jste b*b," řekl Kisame a všichni přikyvovali.
"Taky ječet jako na lesy," přidal se Sasori.
"A v první řadě pořád obtěžovat Sasukeho," rozesmál se Pein, čímž Sasukeho naštval.
"Tak myslím, že nejlepší kostým máme," navrhla Konan.
"Nikdo nepoznal co je," namítal Sasori.
"To u vás taky ne danna, kdybyste si to nenapsal na..." Deidara zmlknul, jakmile ho začal znovu škrtit.
"Naruto není děsivej," protestoval Sasuke.
"Já jsem přece opravdovej, jak může bejt něco reálnější než já kur*a, jděte s tou soutěží do..." zbytek Hidanova slovníku s ním zmizel za rohem, když uraženě odešel.
"Neni na něm vlastně ani nic, co by reálně Naruta připomínalo - sleduj," řekl Sasuke a došel až k Itachimu, ten se roztřásl jako osika.
"Mrzí mě, jak jsem se k tobě choval," řekl s úsměvem.
Itachiho to vyděsilo, představil si, co mu asi tak může chtít provést, když říká něco takového.
Za pár vteřin Itachi vystřelil ven jako namydlený blesk.
"Vidíš?" Otočil se na ni Sasuke.
"Ten se pár dní neukáže," přitakal Kisame.
"Jděte do háje, takhle kazit oslavu," řekla Konan a odešla nahoru.
Ostatní si chtěli dát alespoň cukrátka a vyprávět strašidelné historky, ale ty jim ukradl Pein, který následoval Konan v podezřele dobré náladě nahoru.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ремонт холодильников lFow Ремонт холодильников lFow | E-mail | Web | 9. května 2017 v 17:55 | Reagovat

Peter always rocks the boat when we discuss company’s spending policy.
Damn!

2 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 17. června 2017 v 3:12 | Reagovat

Her father footed the bill for the party.

3 Mossi N lFow Mossi N lFow | E-mail | Web | 18. června 2017 v 16:52 | Reagovat

He stands out in any group of people.

4 Took F lFow Took F lFow | E-mail | Web | 16. července 2017 v 2:30 | Reagovat

He had to eat his words after her report.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama