Until I will trample down your shadow! 06

3. ledna 2017 v 18:52 | SasuKe |  Until I will trample down your shadow!


"Vůbec tu nohu nepropínáš a taky j nedáváš rovně podél těla, celé tvé držení je úplně křivé, musíš vypadat ladně!"
"Nejsem panenka Barbie, abys mi tu nohu urval a nasadil jak potřebuješ, mám šlachy a vazivo, promiň!"
Akira prudce zatáhl jeho lýtko o kus dozadu, protože měl pocit, že se chlapec co chvíli zhroutí na hromádku. Bradu mu taky nadzvedl kousek výš.
"Laskavě takhle stuj alespoň tak dlouho, dokud si tu pozici nezapamatuješ," rovnal mu neustále ramena a prohlížel si ho ze všech úhlů.
"Jak mám sakra vydržet takhle-"
 

Tik Tak

3. ledna 2017 v 14:29 | SasuKe |  Myšlenky
Sedím a poslouchám nesnesytelné tikání hodin. Něco co od dětství nemůžu vystát a uvědomuju si, že těch důvodů je tu vlastně hrozně moc. Nejen nepříjemné vzpomínky, ale především je to zvuk běžícího času. Je to něco co nejde zastavit, často si kladu otázku, proč nemám dálkový ovladač, abych se mohl zarazit v některých momentech, na hodinu, na dvě, napořád...

Until I will trample down your shadow! 05

3. ledna 2017 v 12:34 | SasuKe |  Until I will trample down your shadow!


Den ve škole byl hektický a o to těžší bylo vracet se kolem devátí večerní usínající ulicí po cvičení. Nebyl to první z těch dnů, kdy zvažoval, že školy nechá, jenže tane ho zatím ještě nemohl uživit, ač jeho duši živil plně. Kolikrát už byla jeho hlava plná myšlenek o tom, jak by to bylo skvělé, kdybychom mohli dělat jen to co chceme, to co nám něco přináší, to čím přinášíme něco ostatním.
 


Until I will trample down your shadow! 04

28. prosince 2016 v 16:00 | SasuKe |  Until I will trample down your shadow!

Posedával podrážděně na švédské bedně, jednu nohu hozenou přes druhou a usrkával jahodové mléko brčkem z krabičky. Vůbec netušil, co tu vlastně dělá, proč tohle sám sobě udělal, že tráví čas s tím dementem.
"No a už ses rozhodl pro skladbu?" Hodil po něm rudovlásek krátký pohled, aby zjistil, jak to vypadá s programem na budoucí soutěže a mohli začít trénovat.
"Labutí jezero," usmál se ironicky mladík a druhý jen zmateně zamrkal.
"Co?"
"Říkám, že všechna ta tvoje hudba zní jako labutí jezero, to já nedělám, sorry," pokrčil lhostejně rameny, tohle nebyl jeho problém.

Until I will trample down your shadow! 03

26. prosince 2016 v 22:50 | SasuKe |  Until I will trample down your shadow!



Po tělocvičně se jako každý pátek odpoledne proháněli chlapci a muži, protahovali se, trénovali, zkoušeli nejrůznější kroky pro vystoupení v této sezóně a domlouvali se na společné sestavě. Jen jeden mladík stál vyloženě naprosto stranou. Co stál, on cvičil, nevydržel na místě ani chvíli. Poprvé od neúspěšného šampionátu, jako by mu někdo vlil do krve chuť žít.

Until I will trample down your shadow! 02

26. prosince 2016 v 15:54 | SasuKe |  Until I will trample down your shadow!


Podrážděný mladík rázným tempem mašíroval po chodníku, aby byl rychle co nejdál. Na nohou měl ještě cvičební tenisky, zatím co boty si nesl v ruce a bundu ani nestihl zapnout, jak rychle vypadl ven, aby se nadýchal pro něj netoxického vzduchu, bez jisté osoby.
"Hej, ty," hlas který vyzařoval sebejistotu přehlušil jeho kroky. Otočil se, ohlédl přes rameno a jeho oči se nenávistně zúžili. Ani na moment však nezastavil ani jeden z nich.
"Co chceš?" Prskal, jako by jeho slova byla jedem a klidně mířil domů, protože tenhle chlap ho nemohl ani na vteřinu začít zajímat.
"Mluvit s tebou o nástupu do kvalifikace."

Until I will trample down your shadow! 01

26. prosince 2016 v 2:42 | SasuKe |  Until I will trample down your shadow!


"Nemůžeš to chápat, protože si to nepamatuješ. Bylo ti tehdy asi dvanáct, když jsem přišel na zkoušku. Stál jsi úplně vzadu a nepřestal cvičit, ani když ostatní dávno stáli kolem mě a já na vás mluvil. Celou lekci jsi tam stál a ignoroval mě, když jsem za tebou pak přišel, v očích jsi měl jiskřičky a řekl jsi mi něco, co nešlo zapomenout..."

Just... I need you.

11. listopadu 2016 v 12:55 | Sasuke |  Jednorázovky Fanfikce
Tentokrát se jedná o kratší neplánovaný výtvor na motivy seriálu Inuyasha. Fanfikce má sotva jenu stránku, takže to neokrade o čas vás ani mě a myslím, že se to celkem vydařilo, je to psané Ich formou se kterou jsem si mohl možná více vyhrát, ale i tak mám pocit, že to za to opravdu stojí.




"Odejdi!" Odstrčil jsem od sebe děvče, rozlitá polévka se kterou s dala tolik práce mě vůbec nezajímala. Především jsem si přál dostat se z jejího dosahu a navzdory vlastním slovům, jsem to byl já, kdo vstal a opustil jeskyni.
"Gomenasai!"
Nemusel jsem se otáčet, abych věděl, že klečí na zemi s hlavou v prachu a hluboce lituje. Směšné kolik respektu si je schopný někdo získat, když má síly démona. Nedalo se ani vzdáleně mluvit o tom, že by to byla její chyba, avšak stejně to vždycky byla ona, kdo se omlouval. V poslední době jsem k ní byl chladnější než kdy dřív. Něco ve mně křičelo a bouřilo se, snášet přítomnost toho děvčete se pro mě stávalo utrpením najednou víc než jindy.
Posadil jsem se na chladnou zem, zahleděl na měsíc a nechal vánek, aby se mi otíral o kůži. Mísily se ve mně až zoufalé pocity, když mi došlo, že se nestačí odvrátit, abych ji už neměl před očima. To ubohé, lidské děvče, které mi nedá pokoje a nenechá mě spát. Nikdy se ode mě nehne ani na moment a se svou mizivou silou se tváří, jako by mě chtěla za všech okolností podpořit. Dávno vyrostla z oranžového, dětského kimona. Před ní jsem se vždycky tvářil, že vlastně netuším, kolik času už uběhlo, protože pro démony jako já je čas věčný, ale byl jsem si toho vědom. Čtrnáct. Je jí už čtrnáct. Černé vlasy sahají až daleko na záda, dva pramínky má spletené dozadu a občas si do nich dává květiny-
"Kdy jsem si začal tohohle všímat?!" Uvědomil jsem si.

My Dear Princess... 3.

3. listopadu 2016 v 13:00 | Sasuke |  My Dear Princess




3.

"Magie funguje tak, že si něco představíš a pokusíš se s tím vlastní silou pracovat," pamatoval si Asahina, co mu ten chlápek řekl.
Seděl, koukal na svoje ruce, chvíli rozmýšlel, jestli nebude vypadat jako šílenec, pokud se o něco takového vážně pokusí. Po delším rozmýšlení se nakonec postavil, zavřel oči a ruce natáhl před sebe. Ať se snažil jak chtěl, nemohl v mysli utvořit žádný jasný obraz. Jako by v jeho hlavě bylo náhle prázdno pokaždé, když se o to pokusil.
Znovu a znovu to zkoušel, ale jediné co viděl před sebou byla tma, zmatek, hromada barevných čar. Otevřel oči a zklamaně si odfrkl, když neshledal žádnou změnu.
"A jak mám asi k čertu najednou čarovat?!" Vykřikl naštvaně, protože se o tohle pokoušel už několikátý den a věděl, že co nevidět se tu má jeho společník ukázat.
Položil se na posteli na bok, čelem ke zdi. Obličej si nafučeně podpíral rukou a zíral do bílého prázdna.
"Beztak je to celá pitomost, nechci snad dělat, že jsem uvěřil báchorce, o nějaké princezně, ne?" Ujišťoval se v duchu, zatím co si začal pečlivě prohlížet své tělo. Napadaly ho ty nejšílenější věci. Je možné aby byl dřív někým jiným? Mohl být dívkou?

Cosplay music video 2016 - Team 7

20. října 2016 v 18:40 | Sasuke |  Cosplay
Tak jsem jel opět s tou naší bandou něco natáčet v létě a na konci září úspěšně vyšlo další video. Letos jsme měli stížené podmínky, takže nejem zdaleka tak spokojený jako s tím loňským, co se provedení a akce týče, některé scény se špatně osvětlovaly a rozhodně nebylo toli pokusů natrénnovat boj. Každopádně jsme si to užili a i přes vypětí a nepřízeň nakonec natočili letos o minutu úspornější CMV.



(autor: Vertex Novotný, edit: Sasuke)

Kam dál